Bryan Johnson v roce 2007 založil Braintree, firmu, která umožňovala obchodníkům přijímat platby přes internet a mobilní aplikace. Braintree se rychle stala úspěšnou, protože nabízela inovativní platební řešení pro technologické firmy, včetně velkých hráčů jako Airbnb, Uber a OpenTable. V roce 2012 Braintree koupila populární službu Venmo (peer-to-peer platby) za 26,2 milionu dolarů, což dále zvýšilo hodnotu firmy. V roce 2013 Johnson prodal Braintree společnosti PayPal za 800 milionů dolarů v hotovosti. Tento obchod z něj udělal multimilionáře a dal mu kapitál na financování jeho dalších projektů. Po prodeji Braintree se Johnson začal zajímat o zdraví, biohacking a dlouhověkost. Vytvořil projekt Blueprint, ve kterém investuje miliony dolarů ročně do experimentů na vlastním těle s cílem zpomalit stárnutí.
Projekt Blueprint však není jen o zpomalení stárnutí – jde o komplexní strategii, jak minimalizovat všechna rizika, která by mohla vést k předčasné smrti. Zatímco většina lidí přijímá riziko jako součást života, Johnson se snaží vytvořit systém, ve kterém se každý nebezpečný prvek dá řídit, kontrolovat a eliminovat.
Johnson věří, že smrt není nevyhnutelný osud, ale spíše statistický výsledek špatného řízení těla a mysli. Proto jeho denní režim podléhá přísné kontrole – od stravy přes spánek až po řízení auta. Nejenže sleduje každou proměnnou svého zdraví, ale vědomě odolává i všudypřítomným lákadlům moderní společnosti, které podle něj činí lidi nemocnými a slabými.
Podle Johnsona mají lidé problém jednat ve svém nejlepším zájmu. Vědí, co by měli dělat – jíst zdravě, hýbat se, spát dostatek hodin, vyhýbat se stresu – ale realita je jiná. Nechávají se strhnout impulsy, které je vedou k nezdravým volbám. Jeho řešení? Odstranit možnost špatného rozhodnutí tím, že vytvoří prostředí, kde není prostor pro pokušení.
Jedním z nejlepších příkladů Johnsonova přístupu k minimalizaci rizik je jeho rituál při řízení auta. Pokaždé, když usedá za volant, si nahlas říká:
„Řízení je nejrizikovější činnost, kterou dělám.“
Tato věta mu připomíná, že i malé rozptýlení může mít fatální následky. Proto při řízení nikdy nekouká do telefonu, nepíše zprávy a plně se soustředí jen na cestu. Aby se vyhnul pokušení, telefon ukládá tak, aby ho neměl po ruce. Je to pro něj forma mentální disciplíny – odmítání impulzivního chování, které by mohlo vést k nechtěným důsledkům.
Johnson tvrdí, že žijeme ve společnosti, která je závislá. Fast foody, sladké nápoje, junk food, porno, nekonečné skrolování sociálních sítí, binge-watching Netflixu, alkohol, kouření – to vše jsou podle něj stimuly navržené tak, aby nás učinily závislými. A když se člověk těmto věcem poddá, stává se přetíženým, nemůže spát, necítí se dobře a upadá do spirály nezdravého životního stylu.
„Jsme nemocní jako společnost.“
Johnson nevěří v silnou vůli jako primární obranu. Ví, že člověk není dokonalý. Proto se snaží vytvořit prostředí, ve kterém nemusí neustále bojovat s pokušením – minimalizuje kontakt s nezdravými podněty a činí správné rozhodnutí tím nejjednodušším.
Kniha Život jako riziko 2 nyní v knihkupectvích!
Každé sousto, které Bryan Johnson sní, je pečlivě naplánováno. Jeho jídelníček obsahuje pouze potraviny, které minimalizují zánětlivé procesy a maximalizují regeneraci buněk. Denně přijímá přibližně 1977 kalorií a jeho strava je čistě rostlinná. Nejí podle chuti – jí podle dat.
Každé ráno podstupuje desítky testů, které sledují jeho biologický věk, kvalitu spánku, hladinu hormonů a mnoho dalších ukazatelů. Spí v kontrolovaném prostředí, kde optimalizuje teplotu, vlhkost a kvalitu vzduchu. Jeho tým lékařů sleduje všechny jeho výsledky, aby mohl okamžitě reagovat na jakékoli negativní změny.
Každý den provádí specifické cvičební rutiny zaměřené na udržení svalové hmoty, flexibility a kardiovaskulární kondice. Každý pohyb, který dělá, je propočítán tak, aby měl maximální účinek. Nejde o cvičení pro estetiku, ale o mechanickou optimalizaci těla jako biologického stroje.
Přístup Bryana Johnsona je fascinující i znepokojivý. Na jedné straně jde o extrémně vědecky podloženou strategii, jak oddálit stárnutí a vyhnout se zdravotním rizikům. Na straně druhé to vyvolává otázky: Nestává se jeho snaha o nesmrtelnost paradoxně cestou k rigidnímu, sterilnímu životu?
Jedno je jisté – Bryan Johnson žije jako experiment, ve kterém se snaží vytvořit budoucnost, kde smrt není nevyhnutelným faktem, ale problémem, který lze řídit a eliminovat. Otázkou zůstává, zda jeho plán opravdu funguje, nebo jestli se jen snaží obejít něco, co nakonec přesto přijde.
A jak to souvisí s penězi? Zatímco běžný člověk by si mohl říct, že Johnson jen „vyhazuje peníze za zdraví“, ve skutečnosti testuje nový trh, do kterého už dnes investují miliardáři jako Jeff Bezos nebo Peter Thiel. Pokud jeho metody uspějí a najdou širší uplatnění, může se z Blueprintu stát extrémně lukrativní byznys – a Bryan Johnson nejenže přežije déle, ale zároveň na tom vydělá.