Životní pojištění jako investice v roce 2022

Na první pohled se může zdát, že problémy investičního životního pojištění jsou minulostí a souvisí pouze s produkty, které byly nabízeny před mnoha lety. Bohužel to je pravda pouze napůl, některé pojišťovny se nehodlají vysokých poplatků vzdát.

Trocha historie

Když přišlo investiční pojištění do Česka zásluhou pojišťoven Commercial Union (následně Aviva), Winterthur (následně Credit Suisse a pak zase Winterthur) nebo Nationale Nederlanden (následně ING), byla situace jednoduchá. Počáteční poplatky tvořily 30 % až 90 % ročního pojistného. Pak „někoho“ napadlo zvýšit provize na dvojnásobek a stejné poplatky účtované v prvním roce dát klientovi i v druhém roce trvání pojištění. To proto, aby se dvojnásobná provize zaplatila. K pojišťovně Generali se přidaly postupně i ostatní pojišťovny (pamatujete na klon ING Investora B150?) a kdo neměl provize 200 % ročního pojistného, ten si u vybraných finančně-poradenských společností ani neškrtl.

Analytici se snažili upozorňovat, že s podobnými poplatky se nemůže klient ani po 20 letech dostat do plusu a že se jedná o zcela nevhodný produkt. Přišly kauzy s převodem stavebního spoření do IŽP jako ročním pojistným, podivuhodnou poplatkovou strukturou Dynamiku a Dynamiku Plus nebo snaha arbitra uchránit peníze spotřebitele přes zpochybnění pojištění pro neexistenci dostatečné pojistné ochrany.

Člověk se nestačil divit, jak některé pojišťovny dokázaly být vynalézavé v tom, jak sazebník poplatků vytvořit takovým způsobem, aby z toho běžný klient téměř nic nepoznal. Metody byly různé. Do sazebníku se uvedlo velké množství položek, přičemž v úvodu byly ty zdarma. Například na první straně sazebníku doslova zářil nulový poplatek za sepsání návrhu pojistné smlouvy, za zdravotní a finanční ocenění rizik, výpis ze zdravotní dokumentace nebo nejrůznější potvrzení. Ty největší poplatky, třeba za úhradu počátečních nákladů, byly „schovány“ až na předposledních či posledních stranách mnohastránkových sazebníků.

U starších smluv životního pojištění je možné se setkat ještě s netransparentními poplatky, například v podobě takzvaných akumulačních a počátečních jednotek. Tato poplatková konstrukce mimo jiné vedla k tomu, že většina klientů pojišťoven nebyla schopna ze zaslaného výpisu od pojišťovny rozpoznat vůbec nic.

Pokud se dnes začteme do sazebníků poplatků, které jsou již dostatečně transparentní, zjistíme zajímavou věc. Existují celkem tři skupiny pojišťoven z pohledu přístupu k pojištění osob a poplatků. Ve třetí skupině najdeme stále vysoké a pro klienta nevýhodné poplatky.

Skupina 1: Bez investice

První skupinu tvoří pojišťovny, které často otevřeně prohlašují, že pro investování jsou zde mnohem lepší produkty než investiční pojištění. Opomíjeným argumentem je i to, že zatímco v podílových fondech je investice majetkem investora, v investičním pojištění mu nepatří, ale tvoří majetek pojišťovny ve formě rezervy. Mnoho poradců tento přístup oceňuje, protože je logický a srozumitelný.

• Maxima: pouze rizikové životní pojištění
• Pillow: pojištění osob jako neživotní pojištění
• Simplea: pouze rizikové životní pojištění
• Slavia: pojištění osob jako neživotní pojištění
• YouPlus: pouze rizikové životní pojištění

Skupina 2: Přiměřené poplatky (do 5 %)

Druhá skupina pojišťoven investiční pojištění neodpískala, ale nastavila poplatkovou strukturu tak, aby nepoškozovala klienta. Pojišťovny v této skupině si dobře uvědomují, že potřebu klienta investovat naplňují i jiné produkty na trhu a nemohou se tak výrazně odchylovat od tržního „standardu“. Za „tenkou červenou linii“ můžeme pro účely našeho přehledu označit hodnotu max. 5 % poplatků z celkově zaplaceného investovaného pojistného. Hranice je i tak dost benevolentní, většina investorů tak vysoký vstupní poplatek neplatí a také vůbec nehlídáme management fee, který u IŽP je výrazně vyšší než u jiných investic.

Většina pojišťoven z této skupiny kromě nižšího poplatku nabízí také srozumitelnou konstrukci produktu. Jeho základem je fakticky rizikové životní pojištění a samotná investiční složka je často volitelná. Její využití má smysl pro optimalizaci daní díky daňovým odpočtům životního pojištění. Koho nalezneme v této skupině?

• Allianz (Allianz Život): průběžný poplatek 3 % z investovaného pojistného
• ČSOB pojišťovna (Náš život): průběžný poplatek 1,5 % z investovaného pojistného
• Generali ČP (Můj život): kombinace průběžného a počátečního poplatku v prvních 5 letech, celková nákladovost 4,5 % z investovaného pojistného nebo nižší dle pojistné doby
• Komerční pojišťovna (Vital Invest): průběžný poplatek 3 % nebo nižší dle výše pojistného
• Uniqa (Domino): počáteční poplatek v prvních 5 letech, celková nákladovost 4 % z investovaného pojistného

Skupina 3: Vysoké poplatky (nad 5 %)

Čtyři pojišťovny na trhu nabízí produkty, které mají výrazně nadprůměrnou nákladovost. Většina z nich má v nabídce i čistě rizikové životní pojištění, popřípadě lze investiční složku minimalizovat. Zařazení dané pojišťovny do této skupiny tedy neznamená, že její produkty jsou automaticky nevhodné ke sjednání. Mluvíme čistě o nákladovosti investiční části pojištění. Kvalita pojistné složky může být lepší než u produktů v první či druhé skupině. Lze se tak domnívat, že investiční varianta je určena zejména pro interní obchodní síť. Nezávislý poradce by nabídkou produktu s vysokými poplatky porušil svou povinnost jednat ve prospěch klienta, v portfoliu totiž má i většinu z dříve uvedených produktů. Rozeberme vysoké poplatky u těchto pojišťoven podrobněji.

• ČPP (Neon): průběžný poplatek 2,5 % a zároveň počáteční poplatek až 120 % ročního pojistného rozložený v prvních 5 letech. Celková nákladovost záleží na pojistné době, pro 10 let je 9 %, pro 20 let je 8,5 % z celkově zaplaceného pojistného.
• Kooperativa (Flexi, dříve pod označením Na přání): 50 Kč měsíční poplatek pro smlouvy s pojistným do 1 000 Kč měsíčně, průběžný poplatek také záleží na výši pojistného (5 % – 3 % – 0 %) a zároveň počáteční poplatek až 120 % ročního pojistného rozložený v prvních 5 letech. Výsledná nákladovost tak zásadně závisí na celkovém pojistném. Např. pro 20 let při pojistném 500 Kč je vysokých 19,5 % a pro pojistné 800 Kč téměř 14 %. S hodnotou pojistného 1 000 Kč se lze dostat na nákladovost 5 % (zůstává pouze počáteční poplatek).
• MetLife (např. Garde): měsíční poplatek 50 Kč s postupným vracením, inkasní poplatek 15 Kč, průběžný poplatek 5 % a zároveň počáteční poplatek až 225 % ročního pojistného rozložený v prvních 5 letech. Celková nákladovost záleží na výši pojistného, i při vrácení celého měsíčního poplatku a vyšším pojistném 1 000 Kč měsíčně je necelých 15 % pro trvání 20 let.
• NN (Orange Bonus): měsíční poplatek 50 Kč, průběžný poplatek 2,5 % a zároveň počáteční poplatek až 200 % ročního pojistného rozložený v prvních 5 letech. Celková nákladovost záleží na pojistném, i při vyšším pojistném 1 000 Kč měsíčně je 15,3 % pro trvání 20 let.

Z odborného pohledu lze třetí skupinu rozdělit na dvě části. Obě pojišťovny ze skupiny VIG (ČPP, Kooperativa) již opustily koncept tradičního investičního pojištění. Produkt navrhly podobně jako pojišťovny z druhé skupiny, pouze stále ponechaly nadprůměrné poplatky. Zejména Kooperativa výrazně sankcionuje klienty s měsíčním pojistným do 1 000 Kč. Samotný poplatek 50 Kč představuje vůči pojistnému 500 Kč nákladové zatížení 10 %. Zbývající pojišťovny této skupiny pokračují ve známé konstrukci investičního pojištění, která však může být pro běžného spotřebitele obtížně pochopitelná. Například stále najdeme „Sazebník pro pojištění“, který má neuvěřitelných 11 stran, nebo sazebník se vzorci, které průměrný spotřebitel jen obtížně pochopí. Jaký je to rozdíl oproti těm pojišťovnám, které ve svých materiálech prohlašují „sazebník poplatků nehledejte, žádný neexistuje.“

Tyto pojišťovny jsou však samy proti sobě, protože složité produkty mohou přitahovat zájem regulátora. Pojišťovny totiž musejí před spuštěním produktu testovat jeho vlastnosti na potenciálních klientech. Z testování je třeba mít vyhotovené protokoly, a tak ČNB může snadno nahlédnout, zda testovaná skupina prohlásila, že mnoha stránkový dokument ohledně poplatků je jasný, srozumitelný, že se v něm orientuje i řemeslník, prodavačka nebo třeba virolog. Pokud by tomu tak nebylo, nesmí pojišťovna pro daný segment takové pojištění nabízet.

Poučení pro poradce a klienty

Pojištění osob je zde primárně kvůli pojistné ochraně a ne investování. Zájem o kapitálovou složku byl uměle přiživen možností daňových odpočtů. Naštěstí dobří poradci a informovaní klienti brzy prohlédli, že některé produkty jsou pouze pastí na jejich peníze. Většina pojišťoven se vrátila se svými produkty ke kořenům pojištění. Pokud již hledáte vhodný produkt pro investování (z důvodu příspěvku zaměstnavatele či převodu odkupného z ukončené dříve sjednané smlouvy), tak volte pojistné produkty z druhé skupiny. Máte sice pravdu, že to není provizně zajímavé, ale adekvátní finanční odměnu lze stále získat z pojistného, které je určené k zajištění pojistné ochrany. Doporučit investovat přes produkty ve třetí skupině dnes může jen interní agent dané pojišťovny, protože nemá pro klienta na výběr. Ten by se však měl zamyslet, jaký má jeho práce smysl, když pro klienta nemůže najít to nejlepší na trhu.