Dušan ŠídloTomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně. Zde absolvoval pět let obecné školy, měšťanskou školu navštěvoval v Uherském Hradišti. Vyučování probíhalo v německém jazyce, které Tomáš příliš neovládal, a škola pro něj tedy nebyla příliš přínosná. Bylo také běžné, že když otec potřeboval pomoc s prací, Tomáš do školy nechodil. Nedostatek školního vzdělání nahradil tím, že v sebevzdělání pokračoval celý život a obklopoval se lidmi, kteří mu v tomto směru byli přínosem. Vysokoškolským titulům proto nepřikládal žádný význam, důležité byly výsledky.
Ševcovské řemeslo bylo v rodině Tomáše Bati již po několik generací. Jako dítě Tomáš viděl nejen výrobu obuvi, ale i všechno, co souviselo s jejím prodejem. Nepřekvapivě se tedy vyučil ševcem v dílně svého otce. Se svým tatínkem měl mladý Tomáš časté neshody, snažil se tedy osamostatnit, jak nejdřív to šlo. To ho přimělo rozvíjet své vlastní vize a nápady. V roce 1894 ve svých 18 letech, společně se svým bratrem Antonínem a sestrou Annou, založil všem Čechům známou firmu Baťa.
Tomáše významným způsobem ovlivnil pozdější pobyt v Americe. Tam získal poznání, že v kterémkoliv druhu obchodu nelze nikdy vytvořit nic velkého, když člověk myslí jen na svůj vlastní zisk, protože jeho zisk závisí na zisku a prospěchu druhé strany – zákazníka. Během dlouhých lodních cest měl Tomáš dost času na přemýšlení. Byl znám svými sny a idejemi, což mu v mladých letech vyneslo mezi sousedy nepříliš lichotivé přízvisko: „Ten americký blázen“.
Jeho spolupracovníci tvrdí, že v jeho bláznovství však byla metoda. Některé složky jeho metody se později vynořily v Americe jako psychologická nauka o stimulování kreativity lidského mozku tzv. brainstorming. Tomáš byl fascinován potencionální silou lidského mozku po celý život. Za největší odměnu myslitele považoval rozřešení problému. V základních rysech povahy byl tak Tomáš více umělcem nežli chladně uvažujícím obchodníkem. Své myšlenky rád formoval na kratičkých dovolených. Po jedné takové se například vrátil s kartičkou „Zámožnost – povinnost, chudoba – výmluva.“
Způsob myšlení Tomáše byl základem toho, že se z něj stal světově známým podnikatel, který pozvedl obuvnické řemeslo na průmysl. Na začátku 30. let 20. století podnikala firma Baťa v 35 oborech a měla pobočky v 54 zemích světa na 4 kontinentech. Tomáš obouval lidi (botami) i automobily (pneumatikami), z jeho firmy k lidem mířily noviny, časopisy, knihy a filmy, měl špičkové provozy energetické i potravinářské. V roce 1928 bylo Československo díky firmě Baťa největším exportérem obuvi na světě a svět si myslel, že „baťovec“ je národnost. Samotný Tomáš proslul svým vizionářstvím a schopností inovovat. Nelze se divit, že byl považován za krále obuvi a českého Henryho Forda.
Tomáš mimo jiné vytvořil jedinečný podnikatelský systém založený na vzájemné spolupráci a osobní odpovědnosti. Věřil, že podnikání není jen o zisku, ale také o službě společnosti. Byl známý svým citátem: „Náš zákazník – náš pán“, což odráželo jeho orientaci na zákazníka a kvalitu výrobků. Sám o sobě tvrdil, že nevybudoval podnik, ale vybudoval člověka a ten vybudoval podnik. Kladl důraz na jisté charakteristiky tvůrce, nikoliv jen na dílo samotné. Nevěřil externím motivacím, ale probouzení vnitřní energie. Za nejvyšší stupeň lidské odvahy pak považoval rozhodnutí změnit sama sebe.
Z pohledu kreativity Tomáš podporoval experimentování a hledání nových řešení. Vytvářel prostředí, kde se lidé nebáli zkoušet nové věci a přicházet s novými nápady. Podporoval také vzdělání, vědu i kulturu. Vynikal schopností harmonizovat výzkumnou práci s rychlou aplikací v praktickém průmyslu.
Tomáš obdivoval dokonalost, kvalitu, špičkový výkon, kdekoli se s nimi setkal. Sázel také na svůj zdravý selský rozum a kladl si jednoduché otázky typu „Kdo o dané činnosti ví nejvíce?“ či „Co vše s danou činností souvisí?“ Zaměstnanci vzpomínají, že byl velmi zvídavý, chtěl vědět všechno a rychle.
Tomášovo kreativní myšlení se projevovalo v několika klíčových oblastech jeho života a práce, což vyústilo v inovace ve výrobě, ve vzdělávání, v sociální inovace či inovace v marketingu a prodeji. Tomáš dbal o to, aby jeho hesla a slogany byly všude na očích. Aby se snadno vryly do paměti. Tomášovo kreativní myšlení se projevovalo i v jeho přístupu k řízení firmy a péči o zaměstnance. Jeho úspěch a vliv jsou dodnes studovány a obdivovány jako příklad toho, jak může kreativita a inovace přispět k trvalému podnikatelskému úspěchu.
Foto: Wikipedia Commons
Tomáš tragicky zemřel 12. července 1932 při letecké havárii. Nekrolog napsal Karel Čapek, který se s Tomášem Baťou osobně znal. Tomáš Baťa mimo jiné navštívil londýnskou inscenaci Čapkovy hry RUR a začal aktivně používat slovo robot. Stroje měli lidem sloužit a práci jim ulehčit.
Mezi záliby Tomáše Bati patřil sport, četba knih a cestování.
Mnoho myšlenek Tomáše je skutečně nadčasových, je proto lákavé zkusit zjistit, jak by mohl vypadat rozhovor, který by si kladl za cíl být tvůrčí inspirací pro podnikatele a zaměstnance. V nepřeberném množství skvělých myšlenek Tomáše Bati by myšlenky o tvorbě a kreativitě mohly lehce zapadnout. A to by byla škoda!
ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE zde.
To však není všechno. Dlouhé hodiny jsem pro členy Akademie peněz studoval myšlenky, které Tomáš Baťa pronesl při různých příležitostech, abych exkluzivně členům Akademie peněz mohl přinést praktické a inspirující myšlenkové desatero. Jedná se o moji interpretaci Tomášových myšlenek, které jsem zevšeobecnil tak, aby byly použitelné i pro vás, ať už pracujete v jakémkoliv oboru. Aktuálně mám nefér výhodu, neboť myšlenky Tomáše Bati již začínám aplikovat nejen v mé tvorbě a drobném ne-obuvnickém podnikání, ale i v životě. Vy však nyní můžete také, přihlašte se a studujte dál!
TENTO ČLÁNEK JE DOSTUPNÝ POUZE PRO PŘIHLÁŠENÉ UŽIVATELE.
