3 časté chyby a 3 chytré tipy, jak lépe nakládat s penězi

Peníze jsou nástrojem, který nám umožňuje obchodovat téměř se vším, od základních potřeb po abstraktní koncepty jako čas, znalosti či reputaci. Tím, že jsou běžným zbožím, se vyznačují několika klíčovými vlastnostmi. Peníze nahrazují přímou směnu zboží a služeb (barter). V minulosti například výměna obilí za boty vyžadovala, aby měl výrobce bot zájem o obilí. Peníze tento problém eliminují – jsou všeobecně přijímaným prostředkem, který zjednodušuje a zrychluje obchod.

Historicky byly peníze často fyzickým zbožím – zlato, stříbro nebo dokonce sůl. Tyto komodity měly vlastní vnitřní hodnotu a zároveň sloužily jako měna. Moderní peníze už nejsou kryté komoditami, ale stále fungují jako „zboží“, protože na ně spoléháme při směně hodnot. Jejich hodnota je založena na důvěře společnosti v jejich funkčnost.

Peníze také umožňují snadné vyjádření hodnoty zboží a služeb. Díky nim je možné srovnávat naprosto odlišné věci – například cenu auta a cenu lékařské operace. Tato schopnost dává penězům další rozměr: kromě obchodování s nimi také hodnotíme, co je pro nás důležité.

Jelikož se peníze dají směnit za téměř cokoli, mohou výrazně ovlivnit lidské chování. Motivují nás k práci, k riskování, ale i k podvodům nebo altruismu. Peníze samy o sobě nejsou „dobré“ nebo „špatné“, ale jejich existence často odhaluje, jak lidé uvažují o hodnotách a prioritách. Tím, že peníze eliminují problémy směny, umožňují vznik nových trhů, kde je možné obchodovat i s nehmotnými věcmi. Univerzálnost peněz však otevírá i otázky etiky. Pokud se dá obchodovat se vším, existují věci, které by neměly být na prodej? Peníze tuto hranici často rozmazávají a vedou k debatám o morálních limitech.

Peníze jako běžné zboží mají jedinečnou schopnost sloužit jako most mezi různými hodnotami, věcmi i lidmi. To, co peníze činí zvláštními, není jejich samotná existence, ale to, jak s nimi nakládáme. A na to, jak s penězi nakládáme mají vliv i náklady obětované příležitosti. Co to znamená? Když si kupujeme jednu věc, tak si nemůžeme koupit věc jinou (obětujeme druhou věc pro tu první). Když si koupíme auto, vzdáváme se několika týdnů dovolené na několik let. Když si koupíme 5 káv, vzdáváme se koupě knihy apod. Obětujeme různé věci z různých kategorií, a to dnes či v budoucnu. O těchto nákladech obětované příležitosti však dostatečně nepřemýšlíme. Proč? Protože je to samo o sobě těžké. Navíc nám to ztěžuje i to, jak funguje společnost.

Když bychom měli výplatu v hotovosti každý den, například tisícovku, tak jsou náklady obětované příležitosti mnohem zřejmější. Když dostaneme v pondělí 7 000 Kč na týden, bude to těžší, a když 30 000 Kč na celý měsíc, tak to bude ještě těžší. Navíc, celou situaci komplikují finanční produkty – různé půjčky, penzijní produkty atd. Takže správně vyhodnotit náklady obětované příležitosti je v praxi nemožné.

Navíc, o penězích máme často nejrůznější nesprávné předsudky. I když tedy peníze samozřejmě nemají žádnou psychiku, tak lidé s nimi v peněžence či na účtech rozhodně ano. A právě nad tím je potřeba se hlouběji zamyslet. Existuje mnoho věcí, které děláme s penězi špatně, ale existuje i mnoho cest, jak to napravit…

Nakládání s penězi není jen otázkou matematiky, ale i psychologie. Každý z nás má jiné priority a předsudky, které ovlivňují, jak o penězích přemýšlíme. Chceme-li zlepšit náš vztah k penězům, měli bychom začít tím, že si přiznáme, jak na nás peníze skutečně působí – a zda nám opravdu slouží tak, jak chceme.

Zaujalo-li vás toto téma, kterému jsem věnoval hodiny volného času, tak už se přihlašte a přečtěte si 3 chyby, kterých se ve vztahu k penězům dopouštíme, a 3 chytré tipy, jak se naučit pracovat s penězi chytřeji. Ve školách se toto bohužel neučí. I když jsem vystudoval obchodní akademii i vysokou školu ekonomickou, tak věřte, že o některých velmi důležitých poznatcích o penězích, které jsou z říše psychologie, jsem neměl nejmenšího tušení…