Pod lupou: Je smrt následkem nemoci životní nebo neživotní?

Smrt – nejkratší jméno z těch opravdu podstatných, jev zcela zřejmý a nezpochybnitelný. Okamžik, který dělí bytí (život) a nebytí (neživot). Kdo čte pojistné podmínky, tak ví, že pojišťovny definují kdeco. O definici smrti v pojistných podmínkách ani vidu ani slechu. Zdálo by se tedy, že o smrti není sporu. Právě probíhající spor o výklad zákona o pojišťovnictví však ukazuje opak. Možná vás to překvapí, ale nejde o první spor ohledně pojištění smrti. Podívejme se zpátky do minulosti, jak smrt dokázala „zavařit“ mozkové závity nejedné chytré hlavě v pojišťovnictví.

Je pojištění smrti jen nuda?

Pojištění smrti je základem životního pojištění. Nejčastěji pojišťovny nabízely dva typy pojištění: pojištění smrti a pojištěné smrti úrazem. Zákon o pojišťovnictví v tomto ohledu mluví jasně. Pojištění (jakékoliv) smrti je životní pojištění, pojištění smrti úrazem je neživotní pojištění. Není to ale tak jednoduché. Pokud je pojištění smrti úrazem sjednáno jako připojištění k životnímu pojištění, tak jde o životní pojištění (ve smyslu veřejnoprávním).

Pokud mě paměť dobře slouží, což v poslední době už není tak jisté, jako první pojištění smrti inovovala Aviva pojišťovna. V roce 2009 se inspirovala v zahraničí a do ČR importovala novinku v podobě pojištění náhlé smrti. Klasické pojištění úrazové smrti doplnila plněním v případě dvou nemocí, a to infarktu a mrtvice. V dané době bylo pojištění náhlé smrti životním pojištěním. Později tento koncept převzala, jakožto nástupce Avivy, pojišťovna MetLife. Ta dnes nabízí samostatnou úrazovou variantu, ve které je pojištění náhlé smrti obsaženo. V tomto případě jde však podle pojišťovny stále o neživotní pojištění.

Klasické pojištění smrti zřejmě přišlo i dalším pojišťovnám příliš nudné. Pojištění smrti (životní pojištění) začali rozšiřovat o určitou formu pojištění závažného onemocnění (neživotní pojištění) v podobě takzvaného terminálního stádia onemocnění. Pokud je pojištěný natolik vážně nemocný, že velmi pravděpodobně například do roka a do dne zemře, i z pojištění smrti se vyplatí určitá výše pojistné částky. Jde opět o koncept ze zahraničí. Tam již řadu let pojišťovny rozšiřují pojištění smrti o různé benefity a takové pojištění nazývají jako „pojištění smrti plus“, kdy je běžné pojištění smrti doplněno například o výplatu 10 % pojistné částky při závažné nemoci.

Pojištění smrti z jakýchkoliv příčin?

Podívejme se, jak pojišťovny nazývají pojištění smrti. Některé pojišťovny používají označení „pojištění smrti následkem úrazu nebo nemoci“, jiné stejný produkt nazývají jako „pojištění z jakékoli příčiny“. Pokud jste někdy viděli úmrtí list, příčin smrti může být několik a může být složité určit, co byla ta základní příčina. Jistě máte v živé paměti debaty, zda člověk umírá na koronavirus nebo s koronavirem.

Někdy se uvádí, že příčina smrti nebyla zjištěna, například nebyl podklad nebo ji lékař nezjistil. Člověk může být prohlášen za mrtvého také v případě, kdy se několik let pohřešuje. Někdy pojišťovny mají vlastní definici nemoci a úrazu, proto „pojištění následkem úrazu nebo nemoci“ nemusí poskytnout zcela komplexní ochranu. Je to však spíše teorie.

Co je však zajímavé, Finanční arbitr se v roce 2015 zabýval výrazem „pojištění smrti z jakékoliv příčiny“. Arbitr tehdy shledal zásadní rozpor mezi návrhem na uzavření pojistné smlouvy s pojmem „pojištění smrti z jakýchkoliv příčin“ a pojistnými podmínkami, kdy v případě smrti z jistých příčin není pojistné plnění vyplaceno. Dle arbitra nelze ze své podstaty pojem „pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin“ jakkoliv vymezovat či zpřesňovat, neboť jakékoliv vymezení tohoto pojmu ve svém důsledku vede pouze k tomu, že je popřeno označení „z jakýchkoliv příčin.“ Pokud je pojem „pro případ smrti z jakýchkoliv příčin“ užit v návrhu na uzavření pojistné smlouvy, nelze ho v pojistných podmínkách úplně popřít pro situaci, kdy pojištěný neporušil žádnou svoji povinnost ani se nedopustil žádného zaviněného jednání (např. pojistná událost související s trestným činem pojištěného, vlivem toxických látek atd.). Co z toho plyne? Výraz „pojištění smrti z jakýchkoliv příčin“ se zdá být pro klienta výhodnější než „pojištění následkem úrazu nebo nemoci“.

Pojištění smrti pouze nemocí?

Jak vidíte, pojišťovny se snažily v pojištění smrti odlišit. Někdo názvem, jiný odlišnou konstrukcí pojištění smrti, kdy se kombinuje úrazová a další příčina.

V první polovině roku 2021 však přišel další třesk. Pillow pojišťovna spustila produkt pojištění osob, který nebyl na rozdíl od běžných produktů postaven na tzv. životním pojištění, ale na pojištění úrazu a nemoci v rámci neživotní licence. Velice brzo po Pillow s obdobnou konstrukcí přišla i Slavia pojišťovna. Tyto produkty byly založeny na jednoduché myšlence. Pokud může být v neživotním úrazovém pojištění pojištěna smrt jako následek úrazu, existuje nějaký důvod, proč by v neživotním pojištění nemoci nemohla být pojištěna smrt jako následek nemoci? Vždyť i pojištění invalidity a pracovní neschopnosti mohou být neživotní pojištění (soukromoprávně i veřejnoprávně) a jsou pojištěny jako následek nemoci či úrazu. Žádný zákon výslovně nepovoluje invaliditu a pracovní neschopnost stejně jako výslovně nezakazuje smrt. Tedy: existuje nějaký rozumný důvod, proč by pojištění smrti jako následek nemoci nemohlo být neživotní pojištění?

V březnu 2022 si však na tento koncept „postěžovaly“ velké pojišťovny zastoupené v České asociaci pojišťoven, a to přímo u České národní banky ve formě kvalifikovaného dotazu. Na půdě asociace převládl názor, že jde svým způsobem o obcházení zákona o pojišťovnictví. V srpnu 2022 Česká národní banka vyšla vstříc ČAPu a vydala stanovisko, ze kterého plyne, že pojištění smrti následkem nemoci je životní pojištění a nelze ho považovat za pojištění neživotní.

Co bude dál?

Pillow pojišťovna okamžitě zveřejnila své odlišné stanovisko a rozhodla se dočasně upravit produkt dle stanoviska ČNB. Stejně tak Slavia pojišťovna upravila své pojištění a odstranila z něj smrt následkem nemoci, dle webu ale (zatím) ponechala smrt následkem úrazu a závažného onemocnění (tzv. pojištění nákladů pohřbu). Dle názoru ČNB ale každá smrt způsobená nemocí nepatří do neživotního pojištění, lze tak předpokládat další úpravu produktu. Je možné očekávat, že obě tyto pojišťovny budou hledat jiné cesty, jak pojištění smrti následkem nemoci přece jen svým klientům nabídnout.

I v dalších neživotních produktech třetí pojišťovny, tentokrát pojišťovny MetLife, existuje již zmiňované pojištění tzv. náhlé smrti ve složení smrt úrazem, infarkt a mrtvice. Pojištění je však nabízeno v nezměněné podobě, přestože se stanovisko ČNB vztahuje i na toto připojištění nabízené v rámci neživotní varianty produktu. Vždyť tento produkt pojištění smrti úrazem a vybraných nemocí je pod nálepkou neživotního pojištění na trhu nabízen již delší dobu a nikomu to zatím nevadilo. I zde si můžeme tipnout, že jakmile pojišťovna Metlife zjistí, že její produkt je v rozporu se stanoviskem ČNB, ihned produkt upraví a z neživotní varianty OneLife vyškrtne náhlou smrt.

Tento chaos naznačuje, že stanovisko ČNB zamotalo minimálně třem pojišťovnám hlavu a odpověď na otázku položenou v názvu tohoto článku není všem zřejmá. Ani já přesnou odpověď neznám, protože příloha zákona o pojišťovnictví je napsána tak, že dle mého názoru umožňuje různé výklady a odborná debata zatím chybí. Působí to trochu podobným dojmem, jako když různí ústavní právníci vykládají ustanovení v Ústavě naprosto protichůdně.

Pojišťovna Pillow v nedávno zveřejněném stanovisku na webu oPojištění.cz připouští, že odpověď na některé otázky bude muset zřejmě najít soud. To mě škodolibě pobavilo. V chystané knize Život jako riziko 2 píšu zatím jen o sporech klientů a pojišťoven. Toto je však na pojistném trhu zcela nová situace, kdy se schyluje ke sporům mezi samotnými pojišťovnami. Upřímně lituji soudkyni či soudce, který dostane tento případ na starosti. Konečně ale všichni budeme znát jednoznačnou odpověď na otázku, zda je pojištění smrti následkem nemoci životní či neživotní, a také proč tomu tak je. Zatím je více otázek než odpovědí.