Pokud výše uvedený 7.5% výnos porovnáme se současnými úroky na běžném účtu (0 %) nebo výnosy u penzijního připojištění v transformovaných fondech (0.75 % v roce 2020, přičemž podobného výnosu dosahují i v průměru posledních nejméně pěti let), s velkou mírou nadsázky lze říci, že než „sušit“ nepotřebné peníze tam, kde nijak závratně nevydělávají, zdá se být lepším řešením založit si vlastní pojišťovnu, kde budou vydělávat výrazně lépe.

Než budeme pokračovat v úvahách, kolik stojí založit si vlastní pojišťovnu, je poctivé na chvíli zvážnět a zdůraznit, že článek jednak není investičním doporučením, druhak založení a provozování pojišťovny je proces složitý a zpočátku také nákladný. V tomto článku se ani zdaleka nedotkneme všech aspektů, které jsou s tím spojené. I přes průměrně slušnou ziskovost celého sektoru je založení nové pojišťovny a její přetvoření z počátečního „žrouta peněz“ do stabilně slušně vydělávající instituce oříškem i pro profesionální investory a velké instituce se zkušenostmi v oboru. Také v České republice najdeme příklady projektů, které neskončily pro jejich původní investory kýženým úspěchem. Diskuse o tom, nakolik je vhodné vlastní peníze investovat do akcií pojišťoven či jiných finančních institucí obchodovaných na burze též ponecháme profesionálům v oboru.

Kolik je potřebný základní kapitál pro založení pojišťovny?

 Odpověď najdeme v zákoně o pojišťovnictví. Podle jeho současného znění (květen 2021) je jeho nejmenší výše rozdělena podle typu provozování pojišťovací činnosti:

  • pro životní pojišťovny je to 105 mil. Kč,
  • pro neživotní pojišťovny je to podle typu činnosti mezi 70 až 200 mil. Kč.

Odpověď na otázku, kolik peněz je zapotřebí pro založení pojišťovny, se tedy zdá být snadná.

Nicméně na tomto místě příběh ani zdaleka nekončí. Na rozdíl od obyčejné firmy, k založení pojišťovny je zapotřebí udělení licence Českou národní bankou. Pokud se do zákona začteme podrobněji, pak je zde psáno, že udělení licence je podmíněno – volně citujme – předpokladem splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených zákonnými předpisy, zejména co se týče finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů. Dále se zde kromě jiného píše o nutnosti předložit obchodní plán podložený reálnými ekonomickými výpočty a o nutnosti prokázat schopnost budoucí pojišťovny plnit kapitálové požadavky.

Co si pod tím konkrétně představit? Začneme od konce, čímž jsou kapitálové požadavky.

Kapitálové požadavky

Kapitálové požadavky na pojišťovny byly v Evropské unii nově definovány směrnicí Solvency II počátkem roku 2016, jejíž požadavky převzal i český zákon o pojišťovnictví. Tato směrnice zavádí dva požadavky na kapitál pojišťovny – tzv. solventnostní a minimální. Za solventnostním kapitálovým požadavkem je řada výpočtů, které měří jednotlivá rizika, jimž je prakticky každá pojišťovna vystavena. Vypočtený kapitál by měl odpovídat výsledné hodnotě v riziku (Value at Risk, VaR) na hladině spolehlivosti 99,5 % v časovém horizontu 1 roku. Tedy velmi zjednodušeně parafrázováno, pokud budou pojišťovny držet kapitál na této solventnostní úrovni, k jejich krachu by mělo dojít nikoliv maximálně jednou za deset let, ale maximálně jednou za dvě stě let.

Přestože i právě začínající pojišťovna musí výpočet solventnostního kapitálového požadavku provádět, obvykle je v prvních několika letech pro ni podstatnější jiný ukazatel, a to minimální kapitálový požadavek. Tento má za sebou opět výpočet podle vzorce, jeho podstatnou částí je však pro začínající pojišťovnu obvykle jeho nejnižší možná úroveň daná absolutní částkou. Tato se pohybuje podle typu pojišťovny v rozmezí 2,5 až 3,7 mil. EUR, tedy zhruba od 60 do 100 mil. Kč (při kurzu v rozmezí zhruba 24 až 28 Kč/EUR, kde se posledních pár let pohyboval s výjimkou krátkého vyššího oslabení při poslední pandemii).

Tato hodnota je ovšem obvykle nižší než minimální úroveň základního kapitálu. Pro životní pojišťovnu je při stávajícím kurzu kolem 25.50 Kč/EUR mezi požadovaným základním kapitálem 105 mil. Kč a minimální hranicí kapitálového požadavku, která vychází zhruba na 94 mil. Kč, jen relativně malý rozdíl. Pro neživotní pojišťovnu poskytující i povinné ručení už je tento rozdíl vyšší. Její minimální hranice kapitálového požadavku je stejných 94 mil. Kč, zatímco požadovaný základní kapitál už je 160 mil. Kč.

Znamená to tedy, že alespoň na prvních pár let, než podstatně naroste činnost pojišťovny a s ní minimální či solventnostní kapitálový požadavek, nám bude stačit ona investice v podobě základního kapitálu? Odpověď zní, že bohužel nikoliv.

Kolik je tedy celkem zapotřebí peněz na založení pojišťovny?

V zákoně je totiž také ustanovení, že Česká národní banka má právo nařídit pojišťovně tzv. ozdravný plán, pokud – opět trochu zjednodušeně řečeno – by pro uhrazení vzniklých ztrát musela sáhnout po svém základním kapitálu a tento by tak klesl pod jeho požadovanou minimální hranici.

V praxi je tak nutno při založení pojišťovny pamatovat na to, že v prvních několika letech je její provoz obvykle ztrátový. Konkrétně tyto počáteční ztráty vyčísluje už výše zmíněný obchodní plán, který musí být založen na reálných ekonomických propočtech. Na tyto ztráty – a obvykle ještě něco navíc pro případ nepříznivého vývoje – je také zapotřebí mít připraveny finanční prostředky.

Konečná odpověď tedy zní, že pro založení pojišťovny je zapotřebí mít připravenu:

  1. částku odpovídající požadované výši základního kapitálu (70-200 mil. Kč),
  2. částku odpovídající finančním ztrátám do doby, než pojišťovna dosáhne alespoň vyrovnaného hospodaření, a
  3. případně další peníze na krytí rostoucích kapitálových požadavků, pokud tyto nebudou pokryty dosahovanými zisky v budoucnosti.

Na to, kolik přesně v penězích činí body 2 a 3, už nelze odpovědět paušálně. Záleží to na konkrétním obchodním modelu a plánu pojišťovny a také na tom, nakolik dobře se jí tento plán podaří uskutečnit. Obecně lze ale říci, že je nutno počítat s minimálně dalšími desítkami (a nezřídka stovkami) milionů Kč.