10 typů finanční rezervy aneb Jak mají vypadat úspory

Ani to nejlepší pojištění nezvládne obsáhnout všechna rizika, se kterými se v běžném životě potkáte. Je proto zcela zásadní vytvořit si dostatečnou finanční rezervu, která vás ochrání před rizikem, že nebudete schopni platit své výdaje. Taková rezerva pomůže s nenadálými výdaji, když se třeba rozbije pračka nebo lednička, a sáhneme do ní, když kvůli krátkodobé pracovní neschopnosti či nedostatku zakázek pocítíte výpadek příjmu. Pojištění ale není pro tvorbu této rezervy vhodné, i když existují nízkonákladové pojistné produkty, které nabízejí rezervotvornou (investiční) složku s možností mimořádných vkladů a výběrů. Důvodem je především nemožnost provádět výběry okamžitě jako např. u spořicích účtů. Jako nouzová rezerva nejsou vhodné ani některé formy investic, u kterých kolísá kurz, jako jsou např. akciové fondy. Rezervu byste měli mít uloženu na účtu, který nepoužíváte pro běžné platby, a po jejím čerpání byste ji měli doplňovat na původní výši.

Vyšší rezerva vám také umožní ušetřit na pojištění, protože si můžete dovolit sjednat vyšší spoluúčasti. Když o rezervu snížíte i pojistné částky, které budete pro vyrovnání se s nenadálými událostmi potřebovat, opět na pojištění ušetříte.

Častou chybou, kterou klienti dělají je to, že když už mají finanční rezervy, tak nevnímají jejich rozdílný účel. Už však naše prababičky a pradědové věděly, že peníze je kvůli rozdílném účelu nutné mít nejen v jednom hrníčku či obálce, ale rovnou v několika hrnečkách či obálkách. Tento princip je zachován i dnes a ve finančním plánu je možné rozeznávat různé typy finančních rezerv, které mají různou důležitost. Když víte, k jakému časovému horizontu se vaše daná rezerva vztahuje, tak víte, jak (ne)konzervativně si můžete dovolit investovat.

1. Zabránění krátkodobě hrozící platební schopnosti

S budováním finanční rezervy je třeba začít postupně. Pro základní ochranu před nepředvídaných finančními nedostatky (např. při neplánovaných náhradních nákupech a krátkodobých výpadcích příjmů na základě nezaměstnanosti, resp. výpadku zakázek, výpadku nájmu) by měla být každému k dispozici dostatečná rezerva. Tato rezerva má zabránit tomu, aby nedošlo k výpadku preventivních opatření nebo dokonce k jejich zastavení, např. k neplacení pojistného na důležité pojistné produkty. Minimálně by měla tato rezerva činit trojnásobek minimální mzdy, tedy zhruba 50 000 Kč.

2. Zabránění předlužení ze spotřebitelských úvěrů

Případné výše spotřebitelských úvěrů by neměla překročit určitou mez, protože to může v budoucnu velmi negativně ovlivnit rezervu k zabránění krátkodobě hrozící platební schopnosti.  Spotřebitelské úvěry totiž vedou ke značnému zatížení likvidity. Stabilitu domácnosti kromě toho mohou ohrozit výjimečné události, jako např. rozvod, delší nezaměstnanost a nemoci, protože čerpané úvěry v takové situaci často nemohou být spláceny. Takovému vývoji lze včas čelit trvalým snížení měsíčních zátěží splácením úvěrů, refinancováním nebo konsolidačními opatřeními, např. sloučením úvěrů. Riziku předlužení je třeba včas zabránit a ohlídat, aby spotřebitelské úvěry nepřesáhly desetinásobek měsíčního celkového příjmu domácnosti. Pokud se tak již stane, je nutná rázná akce.