Pavel Kohout: O risk managementu všedního života

Pravdivý příběh. Jistý gentleman s celkem zdravým přístupem k riziku si nedlouho po velkém krachu technologických akcií (tj. zhruba během let 2001-2002) dokázal dát v hlavě dohromady dvě důležité věci. Za prvé, psychologický šok z poklesu už byl dost velký. Společnosti, které neměly přežít, již většinou zkrachovaly. Připomeňme, že během let 1999-2000 často emitovaly akcie firmy, které nejenže neměly zisky, ale ani tržby: stačilo, aby se v jejich názvu objevil odkaz na internet a bez velkého čekání dosáhly tržní kapitalizace v miliardách dolarů. Takový lehkomyslná doba to byla!

Firmy, které přežily dot.com krach, však stály za pozornost. Byly mezi nimi směšně laciný Amazon.com, předčasně odepisovaný Microsoft a nesmíme zapomenout ani na Apple, technologický zázrak, který byl mnohými analytiky koncem 90. let předčasně pohřbíván. A mnohé další.

Druhou důležitou věcí byla úvaha, že technologie jsou tu s námi navždy – a ještě hodně dlouho budou tvořit těžiště akciových trhů. Kdysi byly dominantními společnostmi na burze automobilky, energetické společnosti a rafinérie ropy. Ještě před nimi udávaly tón železnice. Před válkou byl index Dow Jones Industrial pouze druhotným ukazatelem: nejvíce sledovaný byl Dow Jones Transportation. A ještě dříve dominovaly trhu akcie společností pro zámořský obchod a provoz plavebních kanálů. Nyní jsou na řadě technologie, jejichž převaha bude trvat desítky let, než se objeví zas něco jiného.

Jak ale vybrat budoucí vítěze? Zmíněný gentleman došel ke správnému závěru, že to nejde. Budoucnost nevidíme, v nejlepším případě ji můžeme pouze přibližně odhadnout. Investoval proto do nástrojů založených na indexu NASDAQ. Konkrétně do ETF s trojnásobnou pákou. Míjela léta a úvaha hrdiny našeho příběhu se ukázala být velmi správnou. Stal se z něho multimilionář, a to díky jediné správné úvaze a jedinému vhodnému investičnímu nástroji. Akciový trh se stal jeho jediným povoláním a zároveň životním hobby. A zde by náš scénář neortodoxního investičního úspěchu mohl mít happy ending.

Jenže příběh ještě neskončil.

Rizika nechodí po horách, ale po lidech. Přišel rok 2020 a éra covidu. Protagonista příběhu opět provedl dvě správné věci. Nepropadl panice a neprodal akcie, když byl trh v březnu 2020 ochromen strachem z pandemie. Dále si uvědomil, že vzhledem k věku patří do rizikové skupiny a učinil náležitá opatření. Vlastně jen jedno: provedl kompletní sebeizolaci. Jelikož žil na maloměstě pouze s manželkou a jakožto introvert nepěstoval rozsáhlé společenské styky, bylo to celkem snadné. Nikam nechodit, všechny nákupy výhradně zásilkovými službami přes internet. Zábavu poskytne internet, čerstvý vzduch je na zahradě.

Uplynuly dva covidové roky a bylo tu jaro roku 2022. Čas, kdy covid už přestal veřejnost bavit. Náš gentleman po dlouhé době přerušil kompletní sebeizolaci a vydal se autem vyměnit pneumatiky. Samozřejmě s respirátorem. Bezpečnost především.

Celý tento příběh a 80 dalších životních příběhů s dopadem do pojištění je k přečtení v knize Život jako riziko 2.