Jak vyzrát nad Českou správou sociálního zabezpečení?

Nejen pojišťovny, ale i stát může při výpočtu a výplatě invalidního důchodu chybovat. Je tedy dobré vědět, jak se bránit. Ani rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení totiž nejsou nezpochybnitelná a invalidním osobám může pomoci nejen soud, ale i veřejný ochránce práv.

Proces přiznání invalidního důchodu je následující:

První krok: podání žádosti

Žádost o přiznání invalidního důchodu podává žadatel k místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ)/Městské správě sociálního zabezpečení Brno/Pražské správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště žadatele. Posouzení stupně invalidity provádí posudkový lékař, který rozhoduje na základě lékařských zpráv.

Druhý krok: posouzení žádosti

Přiznání o invalidním důchodu provádí ČSSZ. Zjišťuje dobu trvání důchodového pojištění a vypočítává výši důchodu. Základem je posouzení tzv. dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti a trvá déle, nebo je předpoklad, že bude trvat déle než jeden rok.

Třetí krok: rozhodnutí o přiznání důchodu

Na rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je stanovena lhůta 90 dní od data podání žádosti o přiznání invalidního důchodu.

Čtvrtý krok: nesouhlas s rozhodnutím

Pokud žadatel nesouhlasí s rozhodnutím, může podat námitku do 30 dní od data oznámení rozhodnutí. Námitka se podává k OSSZ nebo přímo k ČSSZ. Na její posouzení je stanovena lhůta 30 dní resp. 60 dní, pokud je nutné posouzení zdravotního stavu.

Pátý krok: správní žaloba

Pokud není námitce vyhověno, může žadatel podat správní žalobu ke krajskému soudu ve lhůtě do 2 měsíců po doručení rozhodnutí o námitkách. Když to uděláte, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí znovu přezkoumá Váš zdravotní stav a vypracuje nový posudek o invaliditě. Nové posouzení ale může vést i ke změně rozhodnutí, tj. i ke snížení stupně invalidity nebo k neuznání invalidity. Soudit se je tedy vhodné až po konzultaci s právníkem a ideálně v situaci, kdy posudkový lékař nebral v úvahu nějakou existující zdravotní komplikaci nebo je k dispozici nová zdravotnická dokumentace apod.

Se stížností je možné se obrátit i na Kancelář veřejného ochránce práv (ombudsmana), který dokáže v některých případech pomoci. Ombudsman ale nemůže posoudit zdravotní stav, a i kdyby dal poškozenému za pravdu, nemůže (na rozdíl od soudu) sám zrušit rozhodnutí ČSSZ. Pokud zjistí chybu, doporučí ČSSZ, aby ji napravila, ale nemůže ji k tomu donutit.

Nestihlo se včas podat námitky proti rozhodnutí o důchodu, co teď?

Ombudsman radí: „Pokud jste nedostali důchod (ČSSZ žádost zamítla), můžete podat novou žádost o invalidní důchod, pokud máte nové doklady, třeba o další době pojištění nebo o tom, že Vaše invalidita vznikla dříve (máte lékařskou zprávu). Žádost se podává na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), v Praze na Pražské správě sociálního zabezpečení (PSSZ), v Brně na Městské správě sociálního zabezpečení (MSSZ). Pokud jste dostali důchod, ale nesouhlasíte s jeho výší (zdá se Vám nízký), můžete i po uplynutí lhůty pro námitky podat na ČSSZ žádost o zvýšení invalidního důchodu. Musíte vysvětlit, proč by měl být vyšší, a předložit doklady (například o tom, že ČSSZ nezapočítala určitou dobu pojištění). Pokud žádost o zvýšení podáte na OSSZ (v Praze na PSSZ, v Brně na MSSZ), předá ji ČSSZ.“

Příběh č. 1: Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) muži zpětně doplatila čtvrt milionu korun, neboť chybně započítala dobu studia

Díky zásahu ombudsmana v roce 2021 se mladý muž ze Středočeského kraje po 5 letech dočkal přiznání invalidního důchodu. Veřejný ochránce práv upozornil ČSSZ na několik pochybení. ČSSZ především při posuzování nároku na důchod nezapočítala muži dobu studia před jeho osmnáctým rokem věku.

Stěžovatel se na ombudsmana obrátil poté, co Česká správa sociálního zabezpečení opakovaně v letech 2016 a 2017 zamítla jeho žádost o přiznání invalidního důchodu. Podle ČSSZ nesplnil podmínku minimální doby pojištění. U mladých žadatelů mezi 26 a 28 lety by mělo pojištění trvat alespoň 4 roky.

Jak ombudsman zjistil, ČSSZ muži s psychickým onemocněním původně vůbec nezapočetla do doby pojištění období studia na střední škole. Následně zahrnula pouze dobu od jeho osmnácti let. Podle ČSSZ tak muž dosáhl pouze tří let a 171 dnů pojištění a na přiznání invalidního důchodu tak neměl nárok. Protože stěžovateli do potřebné minimální doby pojištění chybělo pouhých 194 dní, obrátil se i na ministryni práce a sociálních věcí. Ta ale jeho žádosti o odstranění tvrdosti zákona nevyhověla.

Po prozkoumání případu upozornil ombudsman Českou správu sociálního zabezpečení, že pro nárok na invalidní důchod se doba studia hodnotí ve větším rozsahu: „Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se totiž za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice před dosažením 18 let věku.“ vysvětlil ombudsman a doplnil, že od osmnácti let se lidem jako náhradní doba pojištění počítá ještě prvních šesti let středoškolských nebo vysokoškolských studií.

Česká správa sociálního zabezpečení proto podle ombudsmana měla při posuzování, zda stěžovatel splňuje podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, započítat i jeho dobu studia na střední škole před jeho osmnáctinami. ČSSZ po upozornění ombudsmana přiznala stěžovateli invalidní důchod od poloviny dubna 2016 a doplatila mu zpětně přes 247 000 Kč.

Příběh č.2: O více než polovinu nižší invalidní důchod kvůli nesprávně určenému datu vzniku invalidity

Paní Jana nesouhlasila s datem vzniku invalidity, domnívala se, že měla být uznána dříve, jelikož její nemoc (schizofrenie) vznikla již při studiu na střední škole. Byla uznána plně invalidní až v roce 2006, ačkoliv z doložených posudků vyplynulo, že je na psychiatrii léčena už od roku 2001, a byla také opakovaně hospitalizována.

Ochránce zahájil šetření postupu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jako pochybení označil, že posudkový lékař neodůvodnil stanovení data vzniku invalidity stěžovatelky. Toto pochybení ČSSZ napravila již na základě zahájeného šetření. Vyvolala mimořádnou kontrolní lékařskou prohlídku, jejímž výsledkem byla změna data vzniku invalidity. Posudková lékařka uznala stěžovatelku plně invalidní již od roku 2001 a od roku 2010 potom invalidní ve třetím stupni. Na základě posudku přiznala ČSSZ stěžovatelce invalidní důchod pro plnou invaliditu od roku 2001. Důchod se tak paní Janě více než zdvojnásobil z přibližně 5 000 na necelých 11 000 Kč.

Další pochybení vzniklo, když ČSSZ nesprávně stanovila období, za které stěžovatelce poskytla doplatek důchodu. Důchod doplatila za dobu od roku 2015, tj. pouze za dobu pět let nazpět ode dne mého oznámení o zahájení šetření. Při prvním posouzení zdravotního stavu stěžovatelky v roce 2006 však posudkový lékař pochybil, když v posudku nezdůvodnil datum vzniku invalidity. Dopustil se tedy nesprávného postupu, v jehož důsledku přiznala ČSSZ stěžovatelce invalidní důchod od pozdějšího data, než od kterého jí náležel.

Česká správa sociálního zabezpečení neuznala toto pochybení s odůvodněním, že nelze hodnotit postup lékaře v minulosti z pohledu dnešní metodiky a názoru judikatury správních soudů.

ČSSZ však nakonec připustila, že v tomto konkrétním případě lze posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti provedené v roce 2006 považovat za pochybení posuzujícího lékaře. Následně přistoupila k poskytnutí doplatku invalidního důchodu také za období od roku 2006 do roku 2015.

Ombudsman doporučuje lidem, kteří mají pochybnost o správnosti stanovení data vzniku invalidity, aby se vůči rozhodnutí o důchodu včas bránili podáním námitek, případně i správní žaloby.

Na základě podaných námitek nebo žaloby dojde vždy k novému posouzení zdravotního stavu. Vždy je vhodné předložit lékařské zprávy na podporu závěru o dřívějším vzniku invalidity. Napadat nesprávné stanovení data vzniku invalidity může být s odstupem času již obtížnější.

Posudkový lékař je povinen hledat okamžik, ke kterému poklesla pracovní schopnost o stanovené procento v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Nemělo by jít o datum nahodilé, jakým může být např. počátek hospitalizace, datum lékařského vyšetření, datum podání žádosti o invalidní důchod, datum skončení výplaty nemocenského, pokud podle zdravotních změn a vyšetření může lékař jiným způsobem spolehlivě určit, ke kterému datu invalidita vznikla.

Pokud lékař nedokáže datum vzniku invalidity stanovit alespoň s vysokou pravděpodobností, např. vznikla-li invalidita postupně, musí tento problém v posudku popsat a uvést den, ke kterému již nemá o jejím vzniku pochyby.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.