Zlaté české hlavičky: Otto a Kamil Wichterle

Dušan Šídlo7.12. 20240

Ve vánočním speciálu seriálu Zlaté české hlavičky, jehož posláním je připomínat a šířit známé i méně známé myšlenky kreativních Čechů, jsem si tentokrát povídal s profesorem Kamilem Wichterlem, který při této příležitosti zavzpomínal i na svého otce.

Před čtením si pusťte videoukázku pro lepší zážitek:

Otto Wichterle (27. října 1913 – 18. srpna 1998) byl světově uznávaný český chemik, který vynalezl moderní měkké kontaktní čočky. Tento převratný objev, který významně zlepšil život milionům lidí trpících očními vadami, navázal na první myšlenky o korekci zraku, jež již v roce 1508 představil Leonardo da Vinci.

Otto byl zakladatelem české makromolekulární chemie, což významně ovlivnilo moderní chemický průmysl. K tomuto oboru se dostal za války ve výzkumném ústavu Baťových závodů, kde navrhnul syntetickou polyamidovou přízi, později známou jako silon a podílel se i na vývoji její průmyslové výroby.

Otto byl znám svou neuvěřitelnou pracovní morálkou a neustálým spěchem – často po chodbách ústavu běhal, aby ušetřil čas. Když byl starší, kolegové mu pořídili koloběžku, aby mohl mezi laboratoří a pracovnou přejíždět ještě rychleji.

Kamil Wichterle, inspirovaný svým otcem, pokračoval ve vědecké práci, kterou mu za normalizace umožnil Ústav chemických procesů ČSAV v Praze a později se mohl stát profesorem chemického inženýrství. Působil pak na Fakultě materiálově-technologické VŠB-TU Ostrava, kde vybudoval obor chemické a environmentální inženýrství, a významně přispěl k rozvoji tohoto oboru, který se stal důležitým zdrojem vzdělávání pro budoucí generace chemiků. Sepsal i několik originálních skript, a monografii, vydanou knižně i v USA. Je i autorem řádky patentů a má stejné přesvědčení jako jeho otec – věda má sloužit společnosti. Před pár dny získala učebnice Přenosové děje, u které je spoluautorem, nejvyšší ocenění ve své kategorii na Festivalu knihy v Brně.

Mezi koníčky Kamila patřilo sběratelství (kamenů, známek a map), řešení rovnic, turistika, jízda na kolo a běh, ve kterém dosáhl ligových úspěchů. Dnes mozek procvičuje především luštěním sudoku a programováním ve Visual Basicu.

V následujícím rozhovoru s panem profesorem se dozvíte, jak důležitá byla v jeho kariéře nejen vědecká práce, ale i kreativita a schopnost aplikovat různé znalosti v nových souvislostech. Zdroje inspirace a kreativity pramení nejen například z kombinace širokého spektra znalostí, hravosti, kombinování a experimentování, překonávání neúspěchů, ale také z podporujícího prostředí a správné „party“.

Kreativní proces se často opírá o schopnost propojit různé informace, zkoumat nové hypotézy a neúnavně se vracet k problémům, dokud se nenajde řešení. Vyplatí se také obezřetná práce s modely i zpochybňování toho, co většina lidí považuje za neměnná pravidla a zákony.

Inspiraci lze čerpat i z rodinné atmosféry a prostředí, které podporuje zvědavost a touhu zdokonalovat se, a v neposlední řadě i z nového pohledu na zdánlivě běžné věci a jevy, které nás vedou k objevování neprobádaných možností, čímž nás mohou dovést k novým a originálním nápadům.

V loňském roce bylo k patentové ochraně přihlášeno jen 465 vynálezů. To je nejnižší počet od roku 1995. Co se děje?

Patentování dnes často sklouzává ke statistice – získávání bodů na univerzitách – i tam, kde chybí naděje na komerční realizaci. Reálně má patent smysl jen tehdy, pokud je šance na brzkou průmyslovou aplikaci a licenční poplatky překročí náklady na patentování. Jinak je to zbytečná investice. Některé firmy dokonce patentování zakazují, protože nechce konkurenci poskytnout ani drobnou informaci. Náklady na patentové spory jsou obrovské.

Vaše rodina však zažila opačný případ – patent na měkké kontaktní čočky měl celosvětový úspěch. Jaké faktory k tomu přispěly?

Úspěch začíná u dobrého nápadu, ale rozhoduje celá řada mezikroků. V případě měkkých čoček sehrál klíčovou roli americký partner. Udělal čočkám reklamu, prosadil je u Úřadu pro kontrolu léčiv, a poté zajistil výrobu i distribuci.

Může být v dnešní době patent úspěšný i bez rozsáhlého zázemí?

Dnes už je téměř nemožné, aby jediný člověk zvládl realizovat nápad od začátku do konce, jako tomu bylo dříve. Otec patřil k posledním vynálezcům, kteří to dokázali – byl špičkovým laboratorním technikem, vynikajícím sklářem i vyučeným zámečníkem. Dnes potřebujete marketing, výrobu a obchodní zázemí, jinak patent zapadne, i kdyby byl sebelépe vymyšlený.

Máme tedy dnes ještě vůbec prostor pro nové a originální vynálezy?

Prostor stále je, ale cesta je složitější. Výzkum musí těsně spolupracovat s průmyslem, který rozhoduje, co se realizuje. Nápadů může být stovky, ale dotáhnout jediný vyžaduje obrovské úsilí. Například náš originální postup na získávání zinku z ocelárenského odpadu skončil na nezájmu asijského managementu huti Liberty. A to v době, kdy podnik generoval miliardové zisky.

Celý rozhovor ZDE.

Členové Akademie peněz mají jako bonus k dispozici myšlenkové desatero od profesora Kamila Wichterleho.

TENTO ČLÁNEK JE DOSTUPNÝ POUZE PRO PŘIHLÁŠENÉ UŽIVATELE.

CHCI SI PŘEČÍST CELÝ ČLÁNEK