Abeceda pojištění majetku (1. díl)

Pojištění majetku patří k základním stavebním kamenům každého finančního plánu. Tomuto pojištění je proto třeba rozumět. Přinášíme proto základní abecedu důležitých pojmů z oblasti majetkového pojištění.

Flexa

Každý, kdo se nějakou dobu věnuje pojištění majetku, se už jistě setkal se zkratkou flexa. Je to akronym pocházející z angličtiny a shrnující ten nejzákladnější základ, který se dá v pojištění majetku najít. Fire, lightning, explosion, aircraft impact. Tedy česky požár, úder blesku, výbuch a pád letadla. Kde a kdy se tato čtveřice dala dohromady, se nám dohledat nepodařilo. Jisté ale je, že bez ní si svůj domov alespoň v posledních deseti letech pojistit až na drobné výjimky ani nemůžete.

Jedná se o rizika, která hrozí ve větší či menší míře každému a pojišťovny u nich příliš kreativity neprojevují. Samozřejmostí je u požáru ochrana majetku před působením hasební látky. Ne už tak ale před kouřem, zvlášť, pokud hoří jinde než u vás. Ještě pár let zpátky se pojišťovny s plněním cukaly, pokud hořelo třeba u souseda a váš dům to „jenom“ očoudilo. Váš majetek přeci oheň nezasáhl. Poslední generace produktů už ale pojišťují i kouř bez ohně.

K výbuchu většina společností přidává implozi – tedy česky nejspíše „vbuch“. Jde o prudké vyrovnání podtlaku, teoreticky například u starých vakuových obrazovek. Prakticky jsem se se škodou z této příčiny setkal jen jednou, když na ni likvidátor zaregistroval poškození podtlakem na bojleru po odtečení vody.

U pádu letadel je zase obvyklou součástí i pád nákladu nebo jen části letadla. Některé pojišťovny myslí též na náraz jiných létajících zařízení (včetně dronu) i pád vesmírných těles. Takže pokud by Vám na střechu přistála družice, jste jištění.

Problematičtějším nebezpečím je úder blesku. Pojišťovny totiž rozlišují přímý, kdy udeří přímo do pojištěného majetku a zanechá stopy, a nepřímý, kdy přiběhne „po drátě“. Klienti už to tak bohužel nevnímají, blesk jako blesk. Takže pozor, přímý je součástí základu, nepřímý je třeba většinou dopojistit (někdy pod jménem přepětí).

Nárazy a pády

Do této skupinky se řadí náraz vozidla, pád předmětu a rázová vlna.

Rázová vlna je z těchto nebezpečí asi nejúsměvnější. Některé pojišťovny ji též nazývají aerodynamický třesk. V praxi jde o to, že vám kolem oken proletí nadzvukové letadlo, které při překonání rychlosti zvuku vytvoří tento efekt, který se projevuje jako silná rána podobná výstřelu a může být spojená s poškozením majetku. Ještě štěstí, že naši piloti z Čáslavy jsou ohleduplní…

Co se týče nárazu vozidla, zde už se bavíme o konkrétnější a častější hrozbě. Zvlášť když máte dům u hlavního tahu. Pozor ale na nárazy vozidel, které patří vám nebo vašim blízkým – tyto škody se většinou nehradí.

Další potíží je, když vám na dům něco spadne. Nejčastěji to bývá strom, ale principiálně pojišťovny nedělají rozdíly, ať už je to jakákoli věc. Historicky však často najdete v podmínkách toto riziko nazvané „pád stromů, stožárů a jiných předmětů“. Logickou výjimkou, která není pojištěná, je pád pojištěných předmětů na sebe navzájem – třeba pád hrnku na prosklený stůl. A zajímavým případem je i pád parašutisty. Není to věc, tak ho pojišťovny většinou neřeší. Některé pojišťovny ale zaplatí i tyto škody.

I nárazy a pády jsou v drtivé většině případů pojištěné na plnou pojistnou částku.

Příroda (ne)škodí

Další velkou skupinou, kterou většina pojistek obsahuje, jsou různá pojistná nebezpečí pocházející z přírody – vichřice, krupobití, zemětřesení, tíha sněhu či sesuv hornin, zemin nebo lavin. Patřily by sem též záplavy a povodně, ale jak si povíme někdy příště, z určitých důvodů s nimi pojišťovny pracují samostatně.

Vichřice může být problematická z pohledu její síly. Pro někoho je vichřicí už drobný větřík, pro jiného orkán kácející domy. Zajímavé je, že pojišťovny se téměř shodly na definici, že za vichřici považují vítr o rychlosti min. 75 km za hodinu, což je v souladu s revidovanou Beaufortovou stupnicí. Takže hurá měřit? Nebojte, dat je dostatek, takže vlastní zařízení na měření rychlosti větru mít doma nemusíte.

I zemětřesení je na trhu (až na jednu výjimku) standardizované a platí se od 6. st. makroseizmické stupnice EMS 98 nebo starší MSK-64. To znamená dle wikipedie, že „Mnozí lidé jsou vystrašeni a vybíhají ven. Některé předměty padají. Mnohé budovy utrpí malé nestrukturální škody jako např. vlásečnicové trhliny nebo odpadnuté malé kousky omítky.“. Možná vám přijde, že v českých zemích nemá toto krytí význam, ale i zde jsou oblasti, kde se hodí. Například v roce 2014 zemětřesení, které zasáhlo Chebsko a Sokolovsko, způsobilo klientům pojišťoven stovky škod za celkem více než deset milionů korun. Nejčastěji šlo prý o praskliny na zdech a popadané omítky. Pokud ale přesto trváte na tom, že za takovou ochranu pojišťovně platit nebudete, lze na trhu najít jednu, která standardně umožňuje toto pojištění ze svých balíčků vyloučit.

U sněhu už stojí za to projít si přesnou definici. Někdo kryje jen tíhu, jiný i boční tlak. To se hodí, pokud vám při prohrnování tlak sněhu zboří plot.

Sesuvy hornin, zemin a lavin se naštěstí nestávají často. Když už k nim ale dojde, může být účinek devastující. U tohoto nebezpečí je dobré si uvědomit dvě věci. Zaprvé, co je to vlastně sesuv. Pojišťovny vždy kryjí situaci, kdy dojde k narušení rovnováhy svahu a něco se utrhne. Ale pokud se půda „jen“ sesedá nebo sesychá, pojištěné to není. Proto jsou při výstavbě nutné správné základy. Druhým případem je sesuv způsobený lidskou činností. Třeba pokud vám za vsí staví nový obchvat. I v tomto případě můžete u některých pojistek narazit.

Ani u těchto rizik nebývá problém s maximální výší plnění, protože se také v drtivé většině pojišťují až do výše pojistné částky.

A co dalšího?

Většina pojišťoven do svého základu dává i vodovodní škody, o kterých bude příští díl našeho seriálu. Já bych se ale chtěl na tomto místě věnovat dvěma nebezpečím, které pouze některé pojišťovny je mají v základu, ale většina trhu se k nim staví jako k prémiovému zboží.

Prvním z nich je pojištění atmosférických srážek. Česky řečeno, když vám někam zateče po dešti nebo tání náhodně voda. Slovo náhodně je tu důležité, neboť pokud vám střechou zatéká pravidelně, nezaplatí vám nikdo. Toto krytí je velmi praktické, zvlášť, pokud bydlíte v domě. A nejedná se jen o nutnost znovu vymalovat. Pokud zateče do zateplení, škody mohou být velmi vysoké. Pojišťovny si to dobře uvědomují. Proto nejen, že toto pojištění nenabízí každému, ale také u něho často mívají nějaký limit. U některých pojišťoven dostanete nejvýše 10 či 20 tisíc Kč ročně, za což zničené zateplení pravděpodobně neopravíte. Další výhodou je, že na rozdíl od mnoha jiných pojišťoven zde plní i škody u oken zavřených jen na mikroventilaci.

Dalším nebezpečím je poškození zateplení. A to nejen na fasádě, ale i uvnitř. Nezáleží zde ani na zvířeti, které škodu způsobí – bere se vše od mravence, přes datla po bobry. A třešničkou na dortu je, že některé pojišťovny plní až do výše pojistné částky, čili máte jistotu, že s jejím pojištěním zateplení opravíte. Je to velký rozdíl proti jiným pojišťovnám, které toto pojištění často nabízí jen pro fasádu, vybraná zvířátka, a ještě s limitem třeba 10 tis. Kč na rok.

Pánové, praskla mi voda…

Na začátek bych rád zdůraznil, že dnes si budeme povídat skutečně jen o škodách způsobených „malou“ vodou. Povodním, záplavám, potopám a podobně se budeme věnovat příště.

Ona ale i voda unikající z prasklé trubky může způsobit pěknou paseku. Například jeden můj příbuzný vlastnil restauraci. Ve zdi mu v noci praskla trubka a když přišel ráno do práce, nestačil se divit, kde mu plavou jeho vybrané raw speciality – na podlaze měl půl metru vody.

Koneckonců, škody slangově zvané „vodovodky“ jsou zdaleka nejčastějším problémem, který klienti s pojišťovnami řeší. Tyto škody nastávají 2,5krát častěji než škody z vichřic na druhém místě, a dokonce 14krát častěji než požáry. Odpovídá tomu i celkový objem vyplaceného pojistného plnění, který je za dostatečně dlouhé časové období srovnatelný s penězi vyplacenými za krytí záplav a povodní.

Jedna voda, více pojištění

Ač se může zdát, že škody způsobené únikem vody jsou jen jednou položkou v dlouhém seznamu pojištěných nebezpečí, není tomu tak. Vodovodní škody se běžně dělí na únik vody z vodovodního zařízení, únik vody z akvária či jiné nádrže, vystoupnutí vody z kanalizace, poruchu hasicího zařízení, škody způsobené ztrátou vody, škody způsobené mrazem na vodovodních zařízeních a opravu rozvodů. Všechna tato rizika se často pojišťují pospolu a v základu, ale nemusí tomu tak být vždy.

Únik vody z vodovodního zařízení je v této oblasti základem. Co pojišťovna myslí vodovodním zařízením, je vždy specifikováno v podmínkách. Nejčastěji to jsou potrubí a na ně připojená zařízení, jako třeba pračka či topné těleso, ať už vaše nebo sousedů nad vámi. Naopak vnější okapy a svody se mezi vodovodní zařízení většinou nepočítají. Výhodou je, že za vodu se obvykle považuje také jiná kapalina, třeba chladicí médium v klimatizaci. Důležitou podmínkou proplacení škod je nutnost náhlého porušení celistvosti. Když si zapomenete napouštět vanu nebo vám koupelnu vymaluje hadice s odpadem od pračky, pojištění nepomůže. Pozor, některé pojišťovny nad rámec běžné opatrnosti vyžadují také to, abyste při opuštění domova delším, než tři dny uzavírali hlavní uzávěr vody. Ano, rada je to jistě praktická a prozíravá, ale dělat kvůli tomu na klienty dlouhý nos při plnění? Raději zvolte pojištění u rozumných pojišťoven, kde takovéto povinnosti nejsou. Dobrou zprávou je, že tato oblast bývá u všech pojistitelů pojištěná až do výše pojistné částky.

S únikem vody z vodovodního zařízení úzce souvisí únik vody z akvária či jiné nádrže. Je až komické, jak různě pojišťovny definují nádrž. Zatímco u férových pojišťoven se jedná o širokou definici (jakákoli nádrž, akvárium i vodní lůžko), jinde se můžete setkat i s podmínkou, že pojišťovna nic nezaplatí, pokud akvárium nemá více než padesát litrů. Zkuste vylít kýbl vody na plovoucí podlahu a uvidíte, co i menší akvárko dovede pěkného. A když už jsme u těch akvárek, škody na rybičkách nasuchu posuzují pojišťovny individuálně. Za úniky vody z nádrží většinou pojišťovny platí až do hodnoty majetku (tedy do pojistné částky), ale v současné nabídce se dá najít i společnost platící nejvýše 10 tis. Kč ročně.

Voda z WC i ze stropu

Voda nemusí přijít jen z trubky ve zdi, zvládne to odkudkoli. Příkladem je vystoupnutí vody z kanalizace, které znamená, že k vám voda přiteče svým odtokem, pěkně „osvěžená“ tím vším, co odtokem běžně odtéká. S tímto rizikem naštěstí většinou nejsou potíže, bývá pojištěné na všechny příčiny a až do výše pojistné částky. Jen do něj často nespadá voda z povodní, která se plní z rizika povodně, jak si povíme příště. Pozor, některé pojišťovny ho nezahrnují do základu, ale nutí klienta zvolit vyšší balíček.

Porucha hasicího zařízení (nebo též sprinkleru) znamená, že hasidla u stropu se zblázní a začnou hasit samy. Dříve tato situace bývala z vodovodek často vyloučená (nic přece neprasklo), moderní produkty ji už naštěstí většinou zahrnují přímo k úniku vody z vodovodního zařízení.

Škoda způsobená ztrátou vody je tzv. finanční škodou. Pojišťovna z tohoto pojištění platí náhradu vodného a stočného, které musíte zaplatit vodárnám či kanalizacím vy v souvislosti s tím, že se něco stane s vodovodním zařízením a kvůli tomu se začne váš vodoměr protáčet na plné obrátky. Toto riziko nebývá v základu a mívá svůj limit. S rostoucími cenami vody je vhodné si své pojištění ohlídat, zda vás přiměřené chrání i v těchto případech.

Škody způsobené mrazem dovedou být v bytech hrozivé. Rozpínající se led potrubí doslova roztrhá. Počátkem devadesátých let takto utrpěla jedna z nejhezčích vil v naší vsi a oprava stála nemalé úsilí a finanční prostředky. A právě proti tomu klienty chrání toto pojištění. Logickou podmínkou u něj je, že by klienti neměli nechávat v zimě topení napuštěné a neběžící. Stát se ale může cokoli, a tak krytí mrazu bývá ve většině případů v základu a často až do výše pojistné částky.

Rozvody nejen od vody

Především s únikem vody z vodovodních zařízení souvisí krytí rozvodů. Tedy to, že prasklou trubku někdo najde, vyseká, vymění, zazdí a třeba nalepí dlaždičky.

Někteří klienti bohužel pojištění zneužívají a s tímto krytím si nechávali zrekonstruovat celou koupelnu. Se slovy „no, hledal jsem to tady, pak támhle a tyhle tři díry jsem taky netrefil, ale souvisí to, tak mi to opravte“ se jen bezelstně usmívají na likvidátora. Proto pojišťovny opravu rozvodů běžně limitují, někdo na 5 tis. Kč, jiný na 5 m trubky. V našem pojištění se to řeší tím, že budou zaplacené jen účelně a efektivně vynaložené náklady, což považujeme za férový přístup. Rekonstrukce koupelny se nezaplatí, ale trubka nešťastně prasklá za velkým zrcadlem ano.

A když už jsme u rozvodů, víte, že pojištění rozvodů se u férových pojišťoven nevztahuje jen na vodu? Například naše pojišťovna (jako jen dvě další pojišťovny na trhu) kryje i rozvody elektřiny a plynu při jakémkoli náhodném poškození. Takže tatínek věšící s vrtačkou obrázek může být v klidu – samozřejmě, pokud se mu to nestává každé úterý.

Jan Hofta, Pillow pojišťovna