České „peněžní“ ukazatele: od Hypoindexu ke Sporoindexu

Na některé otázky není ve financích vždy jednoduchá odpověď. Přitom se může jednat o zcela zásadní otázky typu, kdo nabízí nejkvalitnější pojištění nebo nejméně nákladnou investici. To je jeden z důvodů, proč také vznikly různé tržní a produktové ukazatele, které pomáhají s odpovědí.

Kdy to vše začalo? Již v roce 2003, kdy byl poprvé oznámen Hypoindex. Tento index vytvořila společnost Fincentrum (nyní Swiss Life Select). Účelem Hypoindexu bylo a stále je pravidelně poskytovat aktuální informace o průměrných sazbách hypoték a trendech na hypotečním trhu, což pomáhá veřejnosti a odborníkům lépe se orientovat v této oblasti. Index si získal popularitu, z důvodu konkurenčního boje přišly i další finančně-poradenské společnosti jako je Broker Consulting či Partners s celou řadou vlastních indexů. Týkají se nejen úrokových sazeb hypoték, ale například i ceny povinného ručení. Přínos těchto ukazatelů je však relativně omezený, alespoň tedy ve srovnání s vývojem v oblasti investičních produktů.

Běžný spotřebitel totiž není schopen porovnat několik investičních produktů v okamžiku, kdy mají různá poplatková schémata. Některé poplatky zatíží pouze investovanou částku (vstupní poplatky), jiné celou hodnotu aktiv (správcovský poplatek) nebo dokonce dosaženou hodnotu zhodnocení (výkonnostní poplatek). A to jsme ještě nezmínili, že jednoduchý vstupní poplatek může mít formu průběžnou, předplacenou, postupnou či dokonce „míchanou“.

Poskytovatelé investičních produktů jsou za složitost rádi. Nemožnost jednoduše porovnat poplatky znamená menší konkurenční tlak. Klienti a jejich poradci ale potřebují jasné informace pro správné investiční rozhodnutí, a tak hledají způsoby, jak zjednodušit soubor poplatků produktu do jediného čísla – ukazatele nákladovosti. Pojďme se podívat, jakým vývojem tvorba kvalitního ukazatele prošla.

TER nebo Ongoing charges

Na první pohled je hledání ukazatele nákladovosti zbytečné – vždyť již zákony u fondů či ETF vyžadují uvádění Total Expense Ratio (TER). Jedená se o celkové roční náklady fondu/ETF vůči průměrné roční hodnotě aktiv. Ukazatel Ongoing charges se od TER liší tím, že nezahrnuje výkonnostní poplatek. Tedy ukazatel zde je, v čem je problém?

Oba tyto ukazatele nezahrnují vstupní nebo výstupní poplatky. K čemu je investorovi pasivní indexový fond s nízkým TER, když produkt účtuje předplacený poplatek 5 % z cílové částky za 40 let, a ještě přidává dodatečný správcovský poplatek? Ukazatel TER podkladového fondu nebo ETF je pak zcela nedostatečnou informací. TER se hodí v případě, že investor neplatí žádný vstupní poplatek. A takových produktů není mnoho.

TANK, aTANK aneb RiY

Ukazatel TANK byl představen v časopise FondShop (15/2007). TANK je akronymum, které znamená Typická Absolutní Nákladovost Konstrukce a používal se jako ukazatel celkové nákladovosti investičních produktů. Jeho autorem je Vít Kalvoda a cílem bylo zavést celkový ukazatel nákladovosti. Tedy jedno číslo, které v sobě obsahuje i vstupní/výstupní poplatky a zároveň roční nákladovost.

TANK ve výši např. 30 % znamenal, že na konci investičního horizontu je hodnota investice pouze 70 % (100-30) hodnoty bezpoplatkové investice. Hodnota TANKu byla kalkulována pro různé doby trvání (10, 20, 30 a 40 let), pro hrubé zhodnocení 6 % a pro podkladová aktiva skládající se z 50 % z akcií a z 50 % z dluhopisů.

Jiným vyjádřením se stal ukazatel aTANK, který měřil snížení ročního výnosu. Např. 2,5 % znamenalo, že místo výnosu 6 % byl efektivní výnos 3,5 %. aTANK tedy byl to samé jako je ukazatel RiY (Reduction in Yield). Ukazatel TANK přestal být po roce 2013 aktualizován. Jeho Excelový model však mají stále k dispozici členové Akademie peněz a mohou si ukazatel spočítat i pro nové produkty.

PER, SUN a souhrnné vyjádření

Absence nezapočítání vstupních poplatků do ukazatele TER vedla v roce 2007 tehdejšího pojistného matematika Martina Podávku k vytvoření ukazatele PER (Product Expense Ratio), primárně pro investiční pojištění. Idea byla jednoduchá – všechny poplatky nezapočítané v TER se promítnou do PER a dvojice TER a PER pak poskytne kompletní obrázek o nákladovosti. Stačilo sečíst všechny počáteční jednotky, inkasní poplatky, alokační poplatky, měsíční poplatky a podělit je celkově zaplaceným pojistným. Přesně to byl ukazatel PER.

Ukazatel PER byl úspěšný. Česká asociace pojišťoven jej využila k zavedení samoregulačního standardu informování o nákladovosti investičního pojištění od roku 2015. Vznikl takzvaný SUN – Standardizovaný Ukazatel Nákladovosti. Grafické vyjádření ukazatele bylo přehledné: kruh rozdělený do tří částí. První část znázorňovala poplatky a náklady (tedy PER), druhá část rizikové pojistné a třetí část byl zbytek pojistného, který se investoval. Ukazatel PER je stále dostupný na webu ČAP pro jednotlivé produkty investičního pojištění.

Ukazatel SUN (a tedy PER) se stal inspirací pro zákonnou informační povinnost pojišťoven. Pojišťovny musí poskytnout zájemci o rezervotvorné pojištění tzv. Souhrnné vyjádření informací k rezervotvornému pojištění. Pojistné je rozpadnuto podobně jako v ukazateli SUN, ale navíc je jsou náklady rozděleny na dvě složky: počáteční a ostatní.

České peněžní ukazatele od Hypoindexu ke Sporoindexu 1

Příklad souhrnného vyjádření informací

RIP, RUP a ROP

Problém výše uvedených ukazatelů byl, že se zabývali investiční složkou. Neřešili pojistnou složku, její cenu ani její kvalitu. Na to se snažil zareagovat Dušan Šídlo, tehdejší analytik finančně-poradenské společnosti Broker Trust. Představil nové typy ukazatelů, které hodnotili nikoliv nákladovost investiční složky pojištění, ale rizikové složky (RIP = ryzí index pojištění), štědrost oceňovacích tabulek úrazového pojištění (RUP = rating úrazového pojištění) a šíři definic závažných onemocnění (ROP = rating onemocnění pojištěných). Tyto ukazatele si získali velkou popularitu mezi finančními poradci a rovněž přiměli některé pojišťovny k úpravám jejich produktů.

SPOROINDEX

V dubnu 2024 představil Martin Podávka (po diskusích s Dušanem Šídlem) ukazatel Sporoindex, který navázal na myšlenku komplexního ukazatele typu TANK. Jednalo se o reakci na zavedení dlouhodobého investičního produktu (DIP) od počátku roku 2024. Variabilita produktů DIP z pohledu poplatků je neskutečně vysoká, a tak bez komplexního ukazatele není možné snadno porovnat jejich nákladovost.

Ukazatel Sporoindex je definován jako poměr naspořené částky v daném produktu vůči naspořené částce v produktu bez poplatků. Čím vyšší hodnota, tím efektivnější investování, a tedy nižší poplatky a náklady. Maximální hodnota ukazatele 100 % by znamenala produkt bez poplatků (což samozřejmě není reálně možné). Hodnota ukazatele např. 80 % znamená, že naspořená částka na konci doby je o 20 % nižší než u ideální bezpoplatkové investice.

Kniha Život jako riziko 2 aneb Když pojišťovny (ne)plní

Standardizovaná hodnota ukazatele Sporoindex je spočítána pro pravidelnou investici 1 000 Kč měsíčně po dobu 20 let s hrubým zhodnocením 6 %. Pro účely zjištění nákladovosti investičního portfolia se uvažuje aktivum v nabídce nejbližší celosvětovému akciovému indexu typu MSCI ACWI. V současné době je hodnota Sporoindexu spočítána pro více než 20 produktů DIPu. Nejvyšší standardizovaná hodnota Sporoindexu je 94,4 % a naopak nejnižší 63,7 %. Sporoindex je dnes jediným komplexním ukazatelem dostupným na českém trhu. V současné době jsou veškeré hodnoty tohoto ukazatele k dispozici finančním poradcům, kteří jsou členy Klubu myšlenek Akademie peněz. Základní výstupy jsou však dostupné i v běžných médiích.

Na závěr lze položit otázku, jaký ukazatel bude další a kdo s ním přijde? Pozitivní přínos rozmanitých ukazatelů, byť mají pochopitelně i svoje stinné stránky, je totiž nezpochybnitelný.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.