Vždycky jsem nenáviděl pocit, že dělám tolik za tak málo.
Vstávat ve 3 ráno na směnu za minimální mzdu.
Chodit do školy 8 hodin denně s vědomím, že všechen ten čas věnuji tomu, abych v budoucnu vydělával stejně nebo méně než průměrný člověk.
Vydávat ze sebe maximum pro cizí firmu a dostávat stejnou výplatu bez ohledu na to, jak tvrdě pracuji.
Tento pohled na věc jsem měl už od dětství.
Když to lidem vysvětluji, říkají, že jsem byl jako dítě hodně vnímavý.
Viděl jsem, že většina lidí je nespokojená, bez energie a ve stresu kvůli téměř každému rozhodnutí, které dělají. Zvlášť pokud šlo o finanční rozhodnutí.
A tak se moje pozornost zaměřila opačným směrem. Velkou část svého dospívání jsem strávil zkoumáním, co dělá úspěšné lidi úspěšnými.
Vždycky jsem měl sen stát se „milionářem.“
Znělo to tak lákavě.
Něco na tom označení… milionář.
Status. Svoboda. Absence stresu.
Ale teď, když jsem se jím stal, vám mohu říct, že všechno, co si o tom myslíte, je pravda.
Přihlašte se a přečtěte si celý dopis.
Mimo jiné zazní:
TENTO ČLÁNEK JE DOSTUPNÝ POUZE PRO PŘIHLÁŠENÉ UŽIVATELE.