Recenze DIPů (10. díl): Dlouhodobý investiční produkt od České spořitelny

Smlouvu o dlouhodobém investičním produktu uzavírá klient s Českou spořitelnou. Samotná smlouva má jen 2 stránky. Patří k ní všeobecné obchodní podmínky (33 stran), obchodní podmínky pro poskytování investičních služeb (18 stran) a ceník investování (16 stran).

Česká spořitelna nabízí uzavření DIPu pomocí mobilní aplikace George. Vidlák vyzkoušel a vše bylo rychlé a snadné. Po instalaci aplikace proběhlo ověření identity pomocí Bank iD a pak již stačilo z menu vybrat Investování/Dlouhodobý investiční produkt. Po vyplnění daňových informací podepsal Vidlák smlouvy elektronicky.

Vyplnění investičního dotazníku Vidlák odmítl, ale pak mu aplikace nechtěla dovolit investovat, a tak stejně musel na přibližně 20 otázek odpovědět. Jakmile si převedl peníze na peněžní účet DIPu, mohl nakoupit cenné papíry.

Mobilní aplikace George (stejně jako webová verze) nabízí seznam cenných papírů, do kterých lze investovat. Vše je rozděleno do 4 kategorií:

Tento přehled ale klame. Ve skutečnosti je možné investovat pouze do cenných papíru denominovaných v Kč. Třeba při výběru akcií z jiné než pražské burzy se objeví informace, že schází vypořádací účet pro danou měnu. Vidlák se v České spořitelně dozvěděl, že do konce roku bude nabídnuta možnost investovat i do cenných papírů v jiných měnách. Nebude nutné vlastnit cizoměnový účet. Česká spořitelna nabídne automatickou konverzi do jiné měny. Jak vysoký bude poplatek za směnu? Uvidíme.

V současnosti však platí, že nelze investovat do žádných ETF (nejsou v korunách), přestože jsou pro dlouhodobé investování nejvýhodnější. Pokud chce investor nyní diverzifikovat své portfolio, musí u ČS využít fondy v korunách. Kolik takových fondů přesně je? Vidlák neví a v další kapitole vysvětlí proč.

Mobilní a webová aplikace George je přehledná a je vidět, že Česká spořitelna do ní investuje hodně peněz. Na základní obrazovce je vidět stav prostředků na peněžním účtu k DIPu a hodnota majetku v DIPu. Pomocí aplikace lze najít cenný papír a koupit ho nebo následně prodat.

V aplikaci i na webu viditelně schází u výběru cenných papírů filtr. Nelze filtrovat podle měny (CZK, EUR, USD, ..), podle poskytovatele fondů (Erste, Fidelity, Amundi, ..), podle nákladovosti (levné indexové …) nebo podle typu fondu/ETF (akciový, dluhopisový, …). Absence filtru je pro Vidláka největším nedostatkem uživatelského rozhraní aplikace. Také nedává smysl, že Česká spořitelna ukazuje v rámci DIPu i cenné papíry, do kterých nelze investovat. Je vidět, že snahou bylo rychle nabídnout DIP a teprve následně řešit „detaily“.

Vidlák se pokusil vypsat hlavní investiční společnosti, jejichž vybrané fondy lze v rámci ČS DIPu nakoupit:

Jak už bylo napsáno, nakupovat ETF nebo akcie na cizích burzách zatím nelze. I kdyby to bylo možné, nemělo by to smysl, protože poplatková struktura pro tyto dva druhy cenných papírů je zastaralá. Obsahuje minimální fixní poplatky, například (0,50 % minimálně 17 EUR). Takže při pravidelné měsíční investici 40 EUR (ekvivalent 1 000 Kč), by téměř polovina „padla“ na poplatky. Česká spořitelna bude muset současně se zpřístupněním ETF v rámci svého DIPu zcela předělat sazebník poplatků, aby dorovnala nabídky konkurence, která u ETF nemá fixní minimální poplatek, např. Raiffeisenbank (0,2 %), Fondee (0 %), Portu (0 %) nebo Patria Finance (0,8 %).

Vidlák se tedy podíval na poplatky spojené s podílovými fondy. Dobrá zpráva je, že u ČS nenajdeme predátorský předplacený poplatek. Žádná solidní společnost si nedovolí tento poplatek účtovat a ČS není výjimkou. Špatná zpráva je, že ani u DIPu Česká spořitelna nezrušila či výrazně nesnížila vstupní poplatek. V porovnání s nabídkami Fondee nebo Portu (obě platformy nabízí místo fondů nízkonákladová ETF) tak klient zbytečně ztrácí peníze na tomto poplatku.

Tabulka níže je zjednodušena, oficiální sazebník je složitější (pro fondy ze skupiny Erste má detailnější členění).

V případě nákupu přes portál nebo aplikaci je výše poplatku o 10 % nižší. Pokud bude do stejného fondu investovat klient pravidelně alespoň 1000 Kč měsíčně, 2. až 3. rok získá slevu 25 % z poplatku a od 4. roku slevu 50 %. DIP od KK Investment Partners nabízí podobné fondy a zároveň při sjednání on-line je poplatek u akciových fondů od počátku pouze 1,88 %. Na podobnou hodnotu se u ČS dostane klient až od 4. roku. A jak už bylo uvedeno, při investování přes platformy Fondee či Portu do ETF se neplatí žádné vstupní poplatky. Pokud se chce ČS i u spoření na penzi profilovat jako někdo, kdo se stará o finanční zdraví svých klientů, bude muset vstupní poplatky (alespoň u DIPu) snížit.

Zatím to vypadalo, že Česká spořitelna nijak nezvýhodnila poplatky v DIPu oproti běžnému investičnímu produktu. Vidlák našel jednu odlišnost. Podobně jako Generali, i Česká spořitelna vytvořila speciální třídu u čtyřech fondů. U této třídy snížila správcovský poplatek a odhadovaná celková roční nákladovost je tak nižší. I zde se ale čím dál více nabízí srovnání s nízkonákladovými ETF. Ty mají roční nákladovost např. jen 0,1 % – 0,3 % a jsou tak násobně výhodnější než aktivně spravované podílové fondy.

Vidlák chvíli pátral v seznamu fondů, do kterých lze nyní investovat a hledal co nejvýhodnější akciový fond, který by u České spořitelny mohl nahradit akciová ETF kopírující celosvětový akciový index. A našel dva indexové fondy, které jsou z pohledu poplatků v nabídce ČS nejvýhodnější. Prvním je Amundi Index MSCI World (LU2297533395) s roční nákladovostí 0,3 % a Fidelity MSCI World Index (IE00BJ1K1S60) s roční nákladovostí 0,22 %. Jedná se tak o hodnoty výrazně nižší než má Akciový Mix i ve zvýhodněné třídě. Možná jsou v nabídce i další indexové fondy, ale vzhledem k neexistujícímu filtru uživatel v aplikaci obtížně výhodné fondy hledá.

✅ Jednoduché založení on-line

✅ Přehledná aplikace i webový portál

✅ Široká nabídka podílových fondů (nyní v CZK)

✅ K dispozici i dva indexové akciové fondy (možná i další)

✅ Není předplacený vstupní poplatek

❌ Nelze investovat do ETF

❌ Nelze filtrovat fondy dle důležitých parametrů (např. měna fondu)

❌ Vysoká výše vstupních poplatků vůči jiným nabídkám na trhu

Autor: Martin Podávka