Představte si, že jste na pohovoru. V místnosti je ticho a recruiter vás hodnotí od hlavy až k patě. Vaše odpovědi jsou fajn, životopis bez chyb, ale stejně to vypadá, že to padne na toho vedle vás – toho, co vypadá jako reklamní model. A vy si říkáte: „Tohle je nefér. Kdybych tak vypadal/a jinak…“
Tak moment. Jasně, charisma a vzhled můžou být esa v rukávu. Hezcí lidé vydělávají víc – to je fakt. Ale víte co? Není to jen o přírodě. Charisma není kouzelný prášek, co vám víla nasypala do kolébky. Je to spíš sval. A ten jde posilovat. Alespoň to tedy tvrdí odborníci. A zatím jsem nenašel důvod, proč jim nevěřit.
Fyzická krása může být kompenzována vlastním stylem oblékání. Originální, pečlivě zvolený outfit může odvést pozornost od drobných vad na kráse a dokonce je přeměnit v přednosti. Inspiraci nabízí například japonská technika „kintsugi,“ která nedostatky nejen neskrývá, ale zvýrazňuje je a proměňuje ve výhodu. Jizva, která vás možná trápí, nebo neobvyklý rys vaší tváře, se mohou stát jedinečným prvkem vašeho vzhledu.
Jak si vytvořit vlastní styl? Eva Le Peutrec v rozhovoru pro Zlaté české hlavičky říká: „Domnívám se, že móda by měla podtrhnout a podpořit autenticitu člověka. Neměla by diktovat, co má člověk nosit. Vnímám ji jako doplněk osobnosti. Je to stejné jako s architekturou. Když pro někoho navrhuji vilu, tak ta vila nesmí být silnější než její majitel. Jen ho doplňuje. Majitel je nejdůležitější, jeho životní styl a jeho rodiny. Je třeba nejdříve poznat, kdo jsme, a to potom projevit navenek. Pochopitelně tím, jak se člověk vyvíjí a poznává se, tak se mění i to, co na sobě nosí, čímž podporuje svoji výjimečnost, kterou pak vyzařuje do prostoru.“
Nemusíte být zkrátka Brad Pitt, abyste zaujali – spousta lidí si pamatuje Stevea Jobse, a to nikdy nevyhrál žádnou soutěž krásy. Ale měl černý rolák, a ten si s ním spojí každý.
Charisma není jen dar od přírody. Dle mnoha odborníků, například Olivie Fox Caben, autorky knihy Charisma mýtů zbavené, lze charisma do jisté míry trénovat. Marilyn Monroe údajně dokázala své charisma „zapnout a vypnout“ podle potřeby. Jak to funguje? Charismatické jednání stojí na třech pilířích:
Pohyb, tón hlasu nebo řeč těla například hrají klíčovou roli. Psychologové zjistili, že dynamické kolísání hlasu (nikoliv monotónní projev) zvyšuje dojem vřelosti i kompetence. S hlasem se můžete naučit pracovat. Možná se vám váš vlastní hlas nelíbí, tak ho ani nechcete slyšet. Jenže pak to nemůžete změnit. To samozřejmě platí i pro váš vzhled. A co se týče přítomnosti, tady se počítá všechno: váš pohled, to, jak skutečně posloucháte. Všimli jste si, že když někdo opravdu poslouchá, máte pocit, že jste nejdůležitější člověk na světě? Přesně to je přítomnost, o kterou jde. Naslouchání se však více a více vytrácí.
Může být lákavé vymlouvat se na nepřízeň osudu a litovat se, že „to máme těžké.“ Ale mnohem lepší strategií je soustředit se na to, co ovlivnit můžeme. Svět není černobílý. Nefunguje to tak, že někdo má všechno a druhý nic. I drobné změny ve vzhledu, chování nebo přístupu mohou mít zásadní dopad. Rezignace je slepá ulička – zkuste raději objevit a rozvinout svůj vlastní potenciál.
Pamatujte, že charisma není jen o tom, jak vypadáte, ale především o tom, jak se cítíte a jak dokážete ovlivnit své okolí. A to je dobrá zpráva pro nás všechny, kterým nebylo přírodou naděleno.
Nebudu vám však mazat med kolem úst. Nefunguje to tak, že si ráno oblečete hezkou košili, usmějete se do zrcadla a z nebe začnou padat bankovky. Trochu toho charisma je jen jedna část rovnice – ta druhá je vaše akce.