Protože provozuji web Akademie peněz, bylo mojí povinností objednat si nový časopis s názvem Rentiér (Jak vydělat dost peněz). V časopisech sleduji i reklamy, v tomto případě mě zaujala reklama na stírací losy Rentiér, což je trochu netradiční, ale tematické. Co vše jsem se při čtení časopisu dozvěděl?
Žhavým tématem, které se řeší, je přesunutí peněz ze spořicího účtu. Sazby na spořicích účtech mají dál klesat, a proto nezbývá než se podívat po alternativách. Jenže článek je poněkud zmatený, neboť míchá investiční nástroje s naprosto odlišnou rizikovostí. V jednom článku o alternativě ke spořicím účtům hovoří o repofondech, termínovaných vkladech, stavebním spoření, státních dluhopisech, dluhopisových fondech, dluhopisových ETF, dluhopisech Applu či Microsoftu, nemovitostních fondech, preferenčních a jiných akciích, podřízených vkladech či půjčkách apod. Konkrétní závěry jsem se bohužel nedozvěděl.
Dále tu máme článek o tom, jak si zajistit důstojný důchod. Čím dříve se člověk na důchod připraví, tím líp. Pokud by bylo cílem průměrně vydělávajícího třicátníka, aby se po odchodu do důchodu nesnížila jeho životní úroveň, pak by měl mít podle výpočtů HN a fintech společnosti Portu připraveno na penzi alespoň 12,2 milionu korun. Čtyřicátníkovi by mělo stačit 8,3 milionu. To jsem bohužel nepochopil…
V časopise jsem se dále dozvěděl, že je 25 poskytovatelů DIPu. Novinkou pro mě byla informace, že firma Colosseum umožňuje investovat pomocí DIP do fondů inspirovaných strategiemi Ivy League univerzit, mezi které patří známé americké univerzity Yale nebo Harvard. Zaujalo mě upozornění, že výhodou amerických ETF oproti evropské konkurenci je nižší poplatek. Nevýhodou je nutnost dávat si pozor na daňovou povinnost. Od loňského roku se u některých ETF platí při prodeji z celé utržené částky 10 %. V případě úmrtí také hrozí platba dědické daně, která prý může dosáhnout až 40 % z majetku. To jsou zajímavé informace, bohužel titulek „Velké srovnání: U koho si spořit na penzi“ u mě vzbudil trochu jiné očekávání.
Zajímavý byl rozhovor s Michalem Šnobrem, který upozorňuje na to, že všichni chtějí zbohatnout rychle. Mimo jiné se dočtete, že s golfem je možné začít i po padesátce a že pan Šnobr provozuje v Lipně nad Vltavou světově unikátní modely z Lego kostek. Takže možný tip na výlet, když se budete nudit… Investici do Lega je věnován i samostatný článek. Podle dat Brickeconomy.com dosáhlo Lego od roku 1978 průměrného ročního výnosu 5,6 %. To má být více než u zlata, které za totožné období vynášelo „jen“ 5 %.
Máme zde také jeden mystery shopping. Redaktor David Busta navštívil workshop Libora Váky, který se nabízí za 3 500 Kč. Kdo je Libor Váka? Český rentiér, který uvádí, že vlastní více než sto bytů. Zdá se, že vyhlášený český dermatolog a bývalý člen vlády se tedy má ještě co učit. Nejpřínosnější částí webináře bylo prý to, jak si na nemovitost půjčit. Ideálem je, když banka neřeší bonitu klienta, ale primárně danou nemovitost.
Mé pozornosti neunikl článek známého budoucího českého rentiéra Lukáše Nádvorníka, který zastupuje hnutí FIRE (Financial Independence, Retire Early). Vhodné portfolio je prý 70 procent dynamických aktiv a 30 procent konzervativnějších investic. To mě trochu zklamalo, trochu jsem doufal, že Paretovo pravidlo platí i zde. Co najdeme v portfoliu pana Nádvorníka? Ponechává si protiinflační dluhopisy ČR (na rozdíl od doporučení některých poradců) a sází na Ameriku, která tvoří více než polovinu jeho dynamického portfolia. Kombinuje dividendové akcie, hodnotové akcie a index S&P 500. Od ledna 2017 do dubna 2024 je jeho roční výnos 12,9 %. Gratuluji, ale trochu jsem očekával, že v článku zazní, že jeden ze zakladatelů hnutí FIRE (Sam Dogen) již svůj názor trochu pozměnil a že prodávat finanční rentu jako nástroj pro nepracování, popř. najití si práce, která nás baví, není ta nejvhodnější motivace. Výhodnější je radit, jak si najít práci, která nás bude bavit, ať už rentu máme nebo ne. Toho může dosáhnout každý…
V jiném článku je zdůrazněno, že největší investorské chyby patří odsouvání začátku investování, chybějící investiční plán, nedostatečná rezerva, nedostatečná diverzifikace a chování řízené emocemi. Nic tedy nového pod Sluncem. Zajímavější je článek o tom, jak pomoct dětem k bohaté budoucnosti. Je třeba zavést kapesné, neřešit jen spoření, ale i investování, vysvětlovat finanční pojmy jednoduše, zakomponovat zábavu a být dobrým vzorem.
Konečně také vím, kdo jsou to HENRY (High Earners, Not Rich Yet). Je to název pro lidi, kteří vydělávají hodně peněz, ale pořád nejsou bohatí. V této souvislosti se uvádí průzkum, ze kterého vyplynulo, že Češi k pocitu bohatství potřebují čistý příjem alespoň 120 tisíc korun a majetek minimálně 10 milionů korun.
V časopise najdeme text, který pojednává o tom, jak si vyjednat vyšší mzdu nebo levnější byt, jaké dovednosti je třeba se naučit pro budoucnost nebo jaké zkušenosti jsou s fotovoltaickou elektrárnou. Vydělat je možné i na tzv. glampingu, jehož obliba mezi Čechy roste. Obvykle se jedná o malý luxusní mobilní domek, který stojí v hezké přírodě široko daleko od lidí. Přečíst si můžete, i jak refinancovat hypotéku nebo co se stane, až Bitcoin překoná 100 000 dolarů. O makroekonomii hovoří David Marek, který tentokrát vypálil rybník Lukášovi Kovandovi i Petrovi Zahradníkovi.
Pokud vás baví číst si o penězích, časopis si můžete koupit zde. Přijde vám domů poštou. Nějaké jasné informace a kvalitní produktová srovnání nečekejte. K zamyšlení ale dobré…