Následné vzdělávání aneb Komenský by se podivoval

Povinnost zprostředkovatelů pojištění nekončí úspěšným složením odborné zkoušky, ale každý rok je nutné absolvovat i tzv. následné vzdělávání.

Prvním kalendářním rokem, kdy zprostředkovatel musí projít následným vzděláváním, je kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém tato osoba úspěšně vykonala odbornou zkoušku. Letos se tedy povinnost absolvovat následné vzdělávání vztahuje pouze na ty osoby, které vykonali zkoušku odborné způsobilosti v kalendářním roce 2019. Valnou většinu však tato povinnost čeká až v příštím roce. Je tedy zatím dostatek času, ale již dnes je možné popřemýšlet, jakým způsobem k následnému vzdělávání přistoupíte.

Následné vzdělávání je dle zákona zaměřeno na prohlubování odborných znalostí a dovedností podle příslušné skupiny odbornosti. Rozsah je stanoven na minimálně 15 hodin v každém kalendářním roce. Je dobré vědět, že tento počet hodin vzdělávání není nutné splnit u jedné akreditované osoby. Pokud to nabídka akreditovaných osob umožňuje, tak je možné si strukturu následného vzdělávání poskládat dle preferencí i od více akreditovaných osob. Například 10 hodin od jedné akreditované osoby a tedy minimálně 5 hodin od jiné.

Následné vzdělávání může mít podobu jak e-learningového kurzu, tak například formu prezenčního setkání s lektorem. V každém případě je nutné prokázat, že došlo ke vzdělávání alespoň v požadovaném počtu hodin. Další doporučení ze strany České národní banky ohledně následného vzdělávání budou zřejmě následovat.

Jaké jsou dnešní možnosti? V nabídkách akreditovaných osob lze najít základní kurzy, které zprostředkovatele pojištění příliš odborně neposunou. Např. „Kurz je určen pro seznámení s terminologií a základními aspekty distribuce životního pojištění a je zakončen krátkým testem. Rozsahem i obsahem plně vyhovuje základnímu přehledu o problematice životního pojištění a lze ho využít i jako úvodní kurz pro nováčky vstupující do oboru.“ Jako základní kurz lze označit i kurzy typu „principy a fungování neživotního občanského pojištění“ nebo „právní a finanční minimum pro finanční zprostředkovatele“. Je velkou neznámou, jak hluboce tyto základní kurzy, dokážou prohloubit znalosti pojišťovacích zprostředkovatelů a jak moc jsou zaměřeny na praktickou a hravou stránku věci, kterou propagoval již Jan Ámos Komenský.

Myslím, že je dobře, když v nabídkách akreditovaných osob se postupně objevují i odbornější a praktičtěji zaměřené kurzy, u nichž lze předpokládat mnohem hlubší ponoření do dané problematiky. Některé menší akreditované osoby rovněž uvádějí, že si vybrané téma u nich můžeme poptat a oni ho pro nás zpracují na zakázku ve formě zákonem uznávaného následného vzdělávání. V takovém případě je však obvykle požadováno zajištění určitého minimální počtu osob (například 10). V případě kurzů na zakázku také nelze předpokládat, že kurz bude stát pár stovek korun jako v případě e-learningových základních kurzů.

Nezbývá tedy než popřemýšlet, do které kategorie zprostředkovatelů pojištění chcete patřit. Zda požadujete splnit zákonnou povinnost v podobě následného vzdělávání co nejlevněji, a to formou e-learningového kurzu, nebo si naopak vyberete nějaký specializovaný kurz od předních odborníků z oboru. Již nyní je zřejmé, že obě tyto poptávky akreditované osoby, kterých je dnes již 23, dokážou uspokojit.