Investiční záhada: Češi si nechají líbit nesmyslný předplacený poplatek

Možnost nového způsobu spoření na penzi (DIP) ukázala, jak málo Češi rozumí financím a jak moc tím ztrácí. Nechápou základní poučku – čím vyšší poplatky, tím nižší výnos a naspořená částka na konci.

Jak se platí poplatky v normálních zemích?

Způsobů investování je mnoho, ten nejjednodušší je skrze investiční fondy. Ať již to jsou běžné podílové fondy nebo speciální penzijní fondy (definované zákonem o doplňkovém penzijním spoření), vše funguje na stejném principu. Klient jednorázově nebo pravidelně zašle fondu peníze a místo nich získá podíl na majetku fondu. Jak se zhodnocuje majetek fondu (akcie, dluhopisy, ETF atd.), tak se také zhodnocuje podíl klienta.

Správa fondu něco stojí, a tak u nás i ve světě existují dva základní typy poplatkůVstupní (nákupní) poplatek a správcovský poplatek. Vstupní poplatek se platí procentem z investované částky, například u akciových fondů by měl být nejlépe do 3 %. Pokud klient investuje 1000 Kč, strhne se v případě poplatku 3 % částka 30 Kč a teprve za zbylých 970 Kč se nakoupí podíl na majetku fondu.

Čím nižší poplatek, tím více se investuje a tím větší bude hodnota na konci spoření. Jaká je nejlepší hodnota vstupního poplatku? No přece nula. Vídlák pamatuje dobu před 10 lety, kdy se za vedení běžného účtu platilo, třeba 70 Kč měsíčně. Dnes už každá banka má alespoň jeden běžný účet bez poplatků a náklady platí z jiných příjmů. A podobně se konečně mění i investování. Nové platformy (FondeePortu) pod heslem „Vstupák platí jenom hlupák“ nabízí možnost investování bez vstupního poplatku, celý svůj provoz pokryjí pouze z druhého (správcovského) poplatku.

Jak se platí poplatky v Česku?

Zatím ale nabídka investování bez vstupního poplatku není široká a pokud investor chce využít širší portfolio produktů, ne vždy se vstupnímu poplatku vyhne. I zde jsou ale velké rozdíly, nabídku lze rozdělit do několika skupin.

  • Vstupní poplatky do 3 %: například ČSOB, Moneta, KK investment nabízí podílové fondy s poplatkem, který příliš nesníží investovanou částku. AirBank jako první banka začala nabízet podílové fondy zcela bez vstupního poplatku.
  • Vstupní poplatky nad 3 %: nejvyšší poplatek na českém trhu je 5 %. Pozor: s poplatky nad 3 % se lze setkat i na pobočkách bank, například Česká spořitelna má u akciových fondů poplatek až 4 %.

A teď přijde slíbená investiční záhada. Zejména společnosti s vysokým vstupním poplatkem 5 % nabízí klientům „výhodnou“ nabídku. Pokud zaplatí vstupní poplatek dopředu, dostanou na něj slevu. Ano, připomíná to slavnou větu „Nechci slevu zadarmo“ z povídky Šimka a Grossmanna.

Jak může ale klient vědět, kolik by na poplatku zaplatil? Samozřejmě to neví, nikdo budoucnost nezná a neví, jak bude investovat za 5 let. Ale investiční společnost to ví za klienta. Prostě mu řekne: je ti 30 let, budeš investovat do 65 let a to znamená 35 let. Měsíčně chceš investovat (například) 2 000 Kč a to za 35 let je celková suma 35×12×2000= 840 000 Kč. A poplatek za celou dobu bude 5 % x 840 000 Kč = 42 000 Kč. A my jsme hodní a dáme ti slevu 10 % a tak poplatek bude jen 37 800 Kč.

Pokud klient podlehne této „reklamní návnadě“, má smůlu. Dokud nezaplatí celý předplacený poplatek, investiční společnost mu nezainvestuje ani korunu a všechny zaslané peníze použije na úhradu poplatku. A protože takový systém už byl viditelně nestydatý, vylepšily ho některé společnosti tím, že alespoň malou část z prvních plateb (např. 30 %) investují a zbytek (70 %) platby používají na úhradu poplatku. Je to zhruba tak lepší, jako když člověk nepřijde o obě oči najednou, ale pouze o jedno a až po roce o druhé.

Hlavní problémy předplaceného poplatku

Existují hned tři důvody, proč nezávislí odborníci varují před předplaceným poplatkem.

  1. Jakmile klient zaplatí předplacený poplatek na 10, 20 nebo 30 let, už nikdy od investiční společnosti nedostane peníze zpět. Již po dvou letech klient může zjistit, že jsou zde výhodnější investiční nabídky. Platí totiž, že společnosti používající předplacený poplatek často účtují i vysoké správcovské poplatky. A když to klient zjistí a jde investovat jinam, předplacený poplatek už mu společnost nevrátí. Je to jako předplatit si Spotify na 20 let dopředu a od 3 roku již žádnou hudbu neposlouchat.
  2. I když klient dostane na předplacený poplatek slevu, na konci může mít méně než kdyby platit normální průběžný poplatek s každou investicí. Jak je to možné? Tím, že se na začátku jeho peníze neinvestují celé nebo z větší části, zkracuje se klientovi investiční horizont a na konci dostane méně. Perfektně je to popsané s příklady zde. Prostě složené úročení funguje pouze když se investuje a ne, když se platí poplatky.
  3. Zejména předplacené poplatky u DIPu (dlouhodobého investičního produktu) jsou zcela nesmyslné. Pro spoření na penzi a maximální daňový odpočet lze použít DPS (doplňkové penzijní spoření). Tento produkt má poplatky regulované zákonem a jakýkoliv vstupní poplatek je zakázaný. Je hloupost pro daňové odpočty využívat produkt, který je horší než DPS. A produkty s předplaceným poplatkem jsou prakticky vždy horší.

Historie se opakuje. Bohužel

Před 20 lety začala éra tzv. investičního pojištění. Pojišťovny nabídly klientům „nový moderní inovativní“ produkt s vysokým výnosem. Boom nastal s daňovými výhodami pro životní pojištění. Místo toho, aby se klienti dívali na poplatky, pouze se nechali unést úsporou na daních, modelovaným vývojem a už se viděli jako milionáři. Teprve následně zjistili, že poplatky jsou tak obrovské, že první dva roky se jim neinvestuje ani koruna.

Situace došla dokonce tak daleko, že zákonodárce musel pojišťovnám nařídit rozložit poplatky rovnoměrně do prvních 5 let. Nic se tím samozřejmě nevyřešilo, celkové poplatky zůstaly stejné nebo dokonce ještě vzrostly. V současnosti si investiční pojištění pořizují pouze lidé, kteří financím nerozumí a nevědí, že je zde mnohem lepší a výhodnější řešení.

Historie se opakuje. To, co bylo nevýhodné a předražené investiční pojištění před lety, je u investování předplacený poplatek. Každý, kdo umí počítat do pěti, se mu obloukem vyhne. A bude z dálky sledovat, zda v budoucnu přijdou hromadné žaloby na produkty s předplaceným poplatkem. Už jen proto, že se nejedná o odborné jednání ve prospěch klientů, nezohlednění budoucích potřeb zákazníků, bezdůvodné obohacení za neposkytnuté služby atd.

Varování nezávislých odborníků před předplaceným poplatkem:

Zdroj: Vidlákovy peníze

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.